+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Penzion a hospůdka u Štěpánků

  • Kostel sv. Markéty v Loukově

    Kostel sv. Markéty v Loukově

    Dolní Město, 58233

    (ve vzdálenosti 3,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Vesnice Loukov leží na cestě mezi Ledčí nad Sázavou a Lipnicí nad Sázavou pod vrchem Melechov. Někdejší ves zanikla, v současné době je zde pouze několik osamělých stavení s dominantou tvořenou kostelem svaté Markéty. Kostel je pozoruhodnou ukázkou venkovského gotického chrámu. Stavba pochází z počátku 14.století, v 15. století byla přistavěna čtvercová věž s barokní kopulí. V roce 1941 byly objeveny v kostele nástěné malby s náboženskými motivy z konce 14.století.

  • Zámek Světlá nad Sázavou

    Zámek Světlá nad Sázavou

    Světlá nad Sázavou, 58291

    (ve vzdálenosti 5,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek je významnou dominantou městečka Světlá nad Sázavou na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlý jednopatrový objekt. Především v tzv. rytířském sále je bohatá štukovou výzdoba. Na zámek navazuje rozlehlý anglický park s rybníky.

    Původní renesanční tvrz nechal kolem roku 1567 postavit Burian Trčka z Lípy. V letech 1668 – 1672 bylo k tvrzi přistavěno východní zámecké křídlo. Tato barokní část byla dokončena v roce 1737 za hraběte Františka Antonína Černína. V roce 1748 koupil panství Filip Krakovský z Kolovrat. V letech 1809 – 1814 byla na zámku vojenská nemocnice. Před rokem 1821 přibylo západní empírové křídlo. V letech 1868 – 1873 byl zámek přestavěn v novorenesančním slohu. V současné době je zámek účelově využíván.

  • Ledečský hrad

    Ledečský hrad

    Ledeč nad Sázavou, 58401

    (ve vzdálenosti 5,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    U soutoku Sázavy s Olešným potokem se nad řekou tyčí původně gotický hrad, který byl vybudován již v 1. polovině 13. století. Během let se na hradě vystřídalo mnoho vlastníků. Mezi ně patřila i Marie Terezie, která hrad věnovala Ústavu šlechtičen v Praze na Hradčanech, který založila. V roce 1919 pak hrad přešel do státní správy. V prostorách hradu dnes sídlí Městské muzeum. V historických vitrínách jsou zde vystavovány rozsáhlé sbírky věnované archeologii, řemeslům, etnografii, numismatice či zbraním. Pro veřejnost je otevřena 32 metrů vysoká věž, ze které je po zdolání 111 schodů krásný výhled po okolí.
  • Hrad Lipnice nad Sázavou

    Hrad Lipnice nad Sázavou

    Lipnice nad Sázavou, 58232

    (ve vzdálenosti 7,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Státní hrad Lipnice se nachází na Vysočině asi 16 km od Havlíčkova Brodu. Byl založen na počátku 14. století Raimundem z Lichtemburka, který na možnosti té doby vystavěl rozsáhlý hrad, který měl sloužit jak sídelním, tak obranným účelům. Lipnice byla často prodávána a mnohokrát změnila majitele. Mezi významné vlastníky patřili i Jan Lucemburský, páni z Lipé, Karel IV., Čeněk z Vartenberka či Trčkové z Lípy. Právě Trčkové hrad přestavěli do pozdně gotické podoby s náznaky renesance. Během třicetileté války byl hrad obléhán, a i když nebyl dobyt, byl z velké části poničen. I když hrad po válce nebyl zcela opuštěn stále více chátral a po požáru z roku 1869 se stal zříceninou. V roce 1925 hrad od posledních majitelů Trautmansdorfů získal za symbolickou 1,- Kč Klub českých turistů, který začal pomalu pracovat na záchraně hradu. V polovině 20. století byl hrad zestátněn a za velké finanční podpory začala rozsáhlá rekonstrukce, která trvá až dodnes.

    Návštěvníci při prohlídce hradu mohou zhlédnout zbrojnici, výstavu kachlů z 15. a 16. století, krásnou hradní kapli či rozsáhlé sklepní prostory s bývalou hodovní síní a 30 m hlubokou studnou s rumpálem. Při výstupu na velkou věž se návštěvníci mohou kochat krásným rozhled po okolí.

  • Zámek Okrouhlice

    Zámek Okrouhlice

    Okrouhlice, 58231

    (ve vzdálenosti 11,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek Okrouhlice
  • Kostel sv. Mikuláše v Humpolci

    Kostel sv. Mikuláše v Humpolci

    Humpolec, 39601

    (ve vzdálenosti 12,8 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel sv. Mikuláše mezi Dolním a Horním náměstím v Humpolci je v kronikách zmiňován již roku 1233  a to jako farní. Tehdy se jednalo o raně gotickou svatyni, ovšem v průběhu staletí se její podoba ještě několikrát změnila a kostel byl také povýšen na děkanský. Hlavními zasáhy byla goticky barokní přestavba v letech 1720-1722 provedená J. B. Santinim a pseudogotická na sklonku 19. století ( z té také pochází nynější hlavní oltář). Ve třicátých letech pak byla provedena ještě nákladná rekonstukce. Dnešní stavba je tak směsicí několika slohů.

    Kostel má křížový půdorys, přičemž hlavní loď je uprostřed protnuta téměř stejně dlouhou lodí příčnou, ke které ještě přiléhají boční kapličky. Novou chloubou kostela jsou varhany, které daroval humpolecký rodák Stanislav Kotyza.

  • Zřícenina Orlík

    Zřícenina Orlík

    Humpolec, 39601

    (ve vzdálenosti 12,8 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Romantická zřícenina hradu Orlík leží přibližně 2 km východně od Humpolce v blízkosti obce Rozkoš. Původní hrad byl vybudován v druhé polovině 14. století. Postupně byl rozšiřován a v polovině 16. století byl přejmenován na Orlík. avšak v 17. století po třicetileté válce je již uváděn jako pustý. Z původního sídla se dochovala hranolová věž, brána a část paláce se zbytky hradeb. Zřícenina byla letech 1913-24 částečně ošetřena a zakonzervována. Další zabezpečovací práce jsou prováděny v letech 1939-41 Klubem českých turistů. V roce 1988 na hradě začíná pracovat malá skupina místních nadšenců. Od roku 1992 do r.1996 probíhají nové stavební opravy, financované Okresním úřadem v Pelhřimově a městem Humpolec. V roce 199 byl objekt zpřístupněn veřejnosti, postupné rekonstrukce nadále pokračují. Hrad spravuje obecně prospěšná společnost Castrum o.p.s. Přístup ke zřícenině je po modré značce z Humpolce (2 km) nebo po žluté z osady Rozkoš. Zřícenina je na trase naučné stezky Březina. Možnost parkování cca 500m pod hradem u lesa (Rozkoš).

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie Habry

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie Habry

    Habry, 58281

    (ve vzdálenosti 15,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Barokní (původně románský) kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven již v 1384. Na fotografii je hlavní oltář kostela, na kterém je zobrazen syn majitele panství Václav Ferdinand z Millesima, pozdější pán ve Vilémově, jak klečí před svatou rodinnou. Za ním je zobrazen jeho anděl strážný. Bohoslužby v neděli od 9:00 hodin. Ve všední dny nepravidelně.
  • Želivský klášter

    Želivský klášter

    Želiv, 39444

    (ve vzdálenosti 16,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Klášter byl založen spolu s klášterním kostelem Narození Panny Marie v první polovině 12. století na vysokém ostrohu obtékaném ze dvou stran říčkami Želivkou a Trnavou. Původně zde sídlil mužský řád benediktinů, který byl však záhy vypuzen a nahrazen premonstráty. Z jejich řad vyšel i známý husitský kazatel Jan Želivský. V letech 1420 a 1424 husité klášter dobyli a zničili, ještě do poloviny 15. století se jej však podařilo alespoň částečně obnovit. V roce 1559 si vystavěli v areálu kláštera Trčkové, tehdejší majitelé panství, goticko-renesanční sídlo zvané Trčkův hrad. Do správy premonstrátů se klášter vrátil až koncem 16. století. V století 17. proběhly barokní úpravy kláštera. Po požáru v roce 1712 byly budovy včetně kostela obnovovány ve stylu barokní gotiky. Začátkem 20. století se klášter dočkal ještě novorenesančních úprav.

  • Zámek Herálec

    Zámek Herálec

    Herálec, 58255

    (ve vzdálenosti 16,3 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek se nachází v obci Herálec na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Trojkřídlý patrový zámek má 2 nárožní válcové věže s cimbuřím a vikýři. Část jižního průčelí je členěna pseudorománskými arkádami, v nádvoří je koutový arkýř. Stěny jsou z velké části ze spárovaného lomového zdiva. Zámek obklopuje anglický park, který pochází z 18. století.

    K původní věžovité tvrzi byla v roce 1559 přistavěna veliká obytná budova, která byla v letech 1658 – 1661 upravena na barokní zámek. V letech 1838 a 1862 byl zámecký objekt novogoticky upraven.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě

    Havlíčkův Brod, 58001

    (ve vzdálenosti 18,6 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie najdete v severovýchodní části Havlíčkova náměstí. Jde o původně raně gotickou stavbu z konce 13. století, později přestavěnou a zničenou husity roku 1422. Obnova byla provedena v pozdně gotickém slohu a následovala renesanční přestavba a změna dispozice z dvoulodí na jednolodní prostor. Mezi lety 1706-1709 byla nad presbytářem vztyčena kupole, později snesená a obnovená o cca 200 let později. Z původní stavby z doby před rokem 1300 se dochovala přízemní část hranolové věže a předsíň na severní straně. Ve věži kostela najdete pravděpodobně nejstarší používaný zvon v České republice – Vilém, ulitý snad již v roce 1305 (1335).

    Interiér kostela zdobí nádherný raně barokní hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie a vrcholně barokní boční oltáře. I další zařízení pochází převážně z doby baroka a rokoka.

  • Hanusovský dům

    Hanusovský dům

    Havlíčkovo náměstí 56, Havlíčkův Brod, 58001

    (ve vzdálenosti 18,8 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Hanusovský dům je významná architektonická památka Havlíčkova Brodu. Na počátku 20. století zde sídlilo městské muzeum. Dům byl postaven pravděpodobně v polovině 16. století, obsahuje původní zachovalé renesanční klenby. V současné době v objektu probíhá rekonstrukce. V domě je umístěna stálá expozice města Havlíčkův Brod, konají se zde výstavy ze sbírkových fondů muzea a výstavy výtvarných umělců regionu.
  • Zámek Červená Řečice

    Zámek Červená Řečice

    Červená Řečice, 39446

    (ve vzdálenosti 19,5 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek Červená Řečice leží ve stejnojmenné obci cca 12 km severně od Pelhřimova, přímo u hlavní silnice. Doba vzniku tvrze na místě dnešního zámku není zcela jasná, ale pravděpodobně zde stála již počátkem 13. století. Později byla opevněna a přestavěna na gotický hrad a kolem roku 1460 změnil Štěpán Leskovec z Leskovce staré sídlo na renesanční zámek. Od roku 1623 až do 2. světové války byl zámek majetkem pražského arcibiskupství, ale v jeho držení téměř nepřetržitě chátral. Přes některé pokusy o opravu v 70. letech trvá rozklad dodnes. Největší zajímavostí je velmi zachovalé opevnění se dvěma baštami na západě, valy, příkopy a rybníky, které chránily původní hrad před nájezdy cizích vojsk. Zámek má šestiboký půdorys, dvě nádvoří, fasády jsou bohatě zdobeny sgrafity a mezi renesanční budovy je vklíněna cca 12 metrů vysoká hláska z konce 13. století. Zámek je ve velmi špatném stavu a přístupný pouze několikrát do roka.
  • Zámek Růžkovy Lhotice

    Zámek Růžkovy Lhotice

    Čechtice, 25765

    (ve vzdálenosti 19,5 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek dnes provozuje muzeum hudební tradice. Tvrz postavenou ve 14. století nahradil v 18. století barokní zámeček. Jméno získal po majitelích Janu a Jiřím Růžkových. V 1. polovině 19. století vlastnil zámek otec Bedřicha Smetany. Ten jsem jezdil často hledat inspiraci do svých děl. Bedřicha Smetanu zde připomíná jeho busta nad v chodem do zámku. Kvůli nízké návštěvnosti zámku se vám může stát, že kastelán nebude přítomen. Musíte pro něj dojít do místa jen několik metrů vzdáleného, do stavení s číslem popisným 26. Objednat se můžete na níže uvedeném tel. čísle.
  • Hrad Ronovec

    Hrad Ronovec

    Dolní Krupá, 58271

    (ve vzdálenosti 20,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zřícenina hradu Ronovec stojí na ostrohu nad levým břehem Břevnického potoka jihovýchodně od Dolní Krupé na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Z hradu se do dnešních dnů dochovala část paláce, zbytky hradby a čtverhranné věže, dále příkopy a valy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad, který byl nazýván Sommerburg (Letní hrad), založil kolem poloviny 13. století Smil z Lichtemburka. Vystřídalo se zde několik většinou zástavních držitelů. V období husitských válek již hrad nebyl obydlen a v 1. polovině 16. století zpustl. Část hradního paláce byla v letech 1957 – 1960 odkryta a v roce 1980 konzervována.

  • Zámek (klášter) Pohled

    Zámek (klášter) Pohled

    Pohled, 58221

    (ve vzdálenosti 23,6 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Pohled je už po dlouhá léta známým a vyhledávaným poutním místem, kde se už od roku 1730 konaly vždy na svátek svaté Anny procesí a další církevní obřady. Ovšem poutě jsou spjaty spíše s kostelem sv. Anny nad obcí. Přímo ve vesnici najdete klášterní kostel sv. Ondřeje, který byl postaven v letech 1265-1277 v gotickém slohu. V tom období zde totiž vznikl klášter cisterciaček, definitivně dokončený až roku 1734 (roku 1714 vniklo podle vzoru J. Santiniho probošství a obydlí abatyše). Po zrušení kláštera sloužil komplex jako továrna a roku 1807 byla hlavní budova upravena na zámek (ten byl později využíván také jako škola). Nejlépe dochovanou součástí bývalého kláštera tak zůstává kostel sv. Ondřeje, jehož dnešní podoba má původ v 15. století (další úpravy proběhly ve století 18.). Na vzhledu interiéru se podepsali takoví mistři jako J. Santini, Ř. Thény nebo P. Brandl.

  • Zámek Březina

    Zámek Březina

    Hořepník, 39421

    (ve vzdálenosti 24,8 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek se nachází v obci Březina na Rokycansku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná stavba se středním mohutným rizalitem. Zámek je obklopen přístupným anglickým parkem, přecházejícím v oboru. Jáchym ze Šternberka začal v roce 1790 stavět zámek, který byl dokončen v empírovém stylu v roce 1808. Ve 30. letech minulého století sem na prázdniny jezdil komik Vlasta Burian. Ve 2. polovině minulého století bylo na zámku zřízeno lesnické učiliště.
  • Zámek Chotěboř

    Zámek Chotěboř

    Riegrova 1 - Zámek, Chotěboř, 58301

    (ve vzdálenosti 25,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek byl postaven v letech 1701-1702 na místě původní tvrze ze 14. století, upraven byl v letech 1865 - 1870 a dále po požáru roku 1927. Čtyřkřídlý, patrový zámek, s mansardovou střechou a ploše členěnou fasádou. vybudoval hrabě Vilém Leopold Kinský. Sídlo italského typu obklopuje ústřední dvůr. V původním stavu se zachovala kaple Nejsvětější Trojice s bohatou štukovou výzdobou z poloviny 18. století Po vystřídání dalších majitelů zámku získal panství v roce 1836 pán Josef Dobrzenský z Dobrzenic sňatkem s Marií Wanczurovou z Řehnic, dědičkou vymírajícího starého českého rodu. Nádvoří zámku se uzamyká. Prohlídky začínají každou celou hodinu. Začátek poslední prohlídky je 1h před koncem provozní doby (dopoledne i odpoledne). Otevřeno denně mimo pondělí , vždy od 9 - 12 hodin a od 13 - 17 hodin. Fax: 569/ 62 62 76 Prohlídka trvá 60 minut, maximální počet osob ve skupině je 30 osob, vstupné činí 40 a 20 Kč
  • Kostel sv. Víta v Pelhřimově

    Kostel sv. Víta v Pelhřimově

    Svatovítské náměstí, Pelhřimov, 39301

    (ve vzdálenosti 25,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel sv. Víta je jednou z nejstarších budov v Pelhřimově. Gotické jádro této stavby pochází již z poloviny 13. století. Uvnitř kostela jsou na klenbě a stěnách vymalovány výjevy ze života a mučednické smrti sv. Víta, jakož i alegorie Víry, Naděje a Lásky. Hlavní oltář je raně barokní z roku 1687. Náhrobní kameny jsou renesančního původu. V současné době se zde konají koncerty vážné hudby a kostel též slouží jako výstavní síň.

  • Zámek Říčanských

    Zámek Říčanských

    Masarykovo náměstí čp. 10, Pelhřimov, 39301

    (ve vzdálenosti 26,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Jeho počátky jsou obestřeny mnoha nejasnostmi. Byl snad původně věžovitou gotickou stavbou asi z 15. století. Zbytky se nám dochovaly v tzv. Gotické síni v přízemí zámku a dokládají, že tento objekt byl zakomponován do městského opevnění. Od roku 1908 jsou v zámku expozice Muzea Vysočiny.
  • Hrad Sion

    Hrad Sion

    Chlístovice, 80835

    (ve vzdálenosti 27,6 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zříceniny gotického hradu Sion stojí na ostrohu obtékaném potokem Vrchlicí nedaleko obce Chlístovice na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Archeologický výzkum, který tu byl v minulosti proveden, odkryl hradní jádro se základy obytných budov, brány, hradeb s polokruhovou dělovou baštou, dále pak příkopy a valy. Objeveny byly i pozůstatky narychlo vybudovaných obranných staveb, především velké sypané a obezděné bašty. V hradní skále nad potokem je vytesán reliéf Jana Roháče od J. Vávry z roku 1937. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad si nechal v letech 1426 – 1427 jako svou soukromou rezidenci postavit husitský hejtman Jan roháč z Dubé, který byl odpůrcem krále Zikmunda. V roce 1437 byl hrad po čtyřměsíčním obléhání dobyt královským vojskem vedeným Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna za pomoci uherského vojska pod vedením Michala Országha. Po dobytí již nebyl hrad Sion obnoven a zanikl. V 1. polovině minulého století tu byl proveden archeologický význam.

  • Zámek Filipov

    Zámek Filipov

    Čáslav, 28601

    (ve vzdálenosti 27,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zajímavý zámek stojí na východním okraji vsi Filipov na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Zámek je obdélná budova s převýšenou střední částí a štíhlou hranolovou věží, jejíž hlavní průčelí je obráceno do parku. Zámecké fasády jsou bohatě členěné římsami, rizality a atikami s cimbuřím.

    V osadě, dříve zvané Šintlochy, původně stál dvůr, který byl po třicetileté válce majetkem Trčků z Lípy a od roku 1711 jej vlastnil klášter ve Žďáru nad Sázavou, který zde nechal postavit kapli. V roce 1760 koupil Šintlochy Filip Krakovský z Kolovrat, který změnil jméno na Filipov a kapli přestavěl na barokní zámeček. Po jeho smrti v roce 1773 dokončil zámeckou stavbu jeho syn Leopold Krakovský, který také založil rozlehlý park s dlouhou alejí. Později se majitelé střídali. V letech 1863 – 1865 byl zámek i s přilehlým dvorem přestavěn a rozšířen ve stylu anglické gotiky. Po roce 1945 sloužil zámek hospodářským potřebám dvora a značně zchátral. V polovině 70. let minulého století zámek převzala Státní knihovna ČSR. V roce 2007 byl zámek po dokončení rekonstrukce znovu zpřístupněn a slouží jako také jako luxusní ubytovací zařízení. Kultivován byl i krásný zámecký park.

  • Zámek Maleč

    Zámek Maleč

    Maleč, 58276

    (ve vzdálenosti 28,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Barokní zámek stojí v obci Maleč nedaleko Chotěboře na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Zámek je obdélná dvoupatrová stavba. Zámek obklopuje anglický park s rybníčkem a staršími dřevinami. Na zámku v Malči napsal František Palacký podstatnou část svého díla Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě.

    Na místě původní středověké tvrze nechal Augustin Norbert Voračický vybudovat po roce 1687 barokní zámek. V 1. polovině 19. století byl zámek rozšířen o dvě postranní křídla, empírové úpravy se projevily i v zámeckém interiéru. V roce 1862 koupil zámek politik František Ladislav Rieger, jezdil sem i jeho tchán František Palacký.

  • Zámek Žleby

    Zámek Žleby

    Žleby, 28561

    (ve vzdálenosti 28,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek Žleby tvoří dominantu městečka Žleby, které se nachází na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje, 25 kilometrů od Kutné Hory.  Romantický, téměř pohádkový vzhled zámku podtrhují 3 vstupní brány, vysoká válcová věž a napodobenina středověkého opevnění. Kolem zámku je anglický park. K nejatraktivnějším exponátům a zvláštnostem, které si turisté mohou na zámku prohlédnout, patří parohy prehistorického losa, množství pušek a kuší, jezdec v plné zbroji, místnosti vykládané koženými tapetami či dřevem nebo nábytek vykládaný slonovinou.

    Jindřich z Lichtenburku nechal strážní věž přebudovat na středověký hrad, o kterém jsou první písemné zmínky z roku 1289. V roce 1353 se stal královským majetkem. Anežka ze Žleb hrad prodala v roce 1356 císaři Karlu IV. Mezi panovníky a šlechtou dlouho probíhaly spory o vlastnictví hradu. Během husitských válek byl hrad v roce 1421 zbořen. Páni z Janovic nechali v 15. století na starých základech vybudovat nový hrad. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Zámek později také prošel barokní i rokokovou přestavbou. V roce 1746 zámek získali Auerspergové, kteří ho vlastnili téměř dvě století a kteří zámku vtiskli dnešní romantickou podobu. V roce 1945 byl zámek zestátněn.

    Zámek je možné navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září každý den kromě pondělí.

  • Čáslavské městské opevnění

    Čáslavské městské opevnění

    Čáslav, 28601

    (ve vzdálenosti 28,6 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Již ve 13. století byla započaty práce na vnitřních hradbách města Čáslavi. Součástí opevnění byl i Podměstský rybník na západě. V 15. století během husitských válek byly hradby dále rozšiřovány a z té doby se také dochovaly fragmenty dvojité zdi s baštami a známou Otakarovou věží. Původní tři brány - Žižkova, Kolínská (Horská) a Hradecká byly zrušeny na konci 18. století. Nejdelší neporušený pás hradeb najdete nad rybníkem, další zbytky zdí pak najdete v ulicích Jana Roháče z Dubé, Formíkově a Masarykově.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi

    Kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi

    Čáslav, 28601

    (ve vzdálenosti 28,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Z vnějšku téměř neviditelný románský kostelík sv. Michala (z 11. století) dnes tvoří sakristii děkanského kostela sv. Petra a Pavla, nejvzácnější sakrální i architektonické památky středočeské Čáslavi. Původní svatyně byla koncem 13. století rozšířena o dnešní presbytář a následně také o prostorné trojlodí, kapli sv. Anny a severní přístavbu. Vysoká kostelní věž pochází z přelomu 15. a 16. století. V té době zasáhlo město několik požárů, ale nejničivější přišel až roku 1522, po kterém byl i děkanský kostel rozsáhle pozdně goticky přestavěn. Poslední výraznou úpravou byla regotizace v roce 1908. O dva roky později byly v podvěžní kapli nalezeny ostatky Jana Žižky z Trocnova.

    Na severní stěně presbytáře se dochovaly fragmenty malby sv. Kryštofa z doby kolem roku 1300, z mobiliáře je zajímavá renesanční cínová křtitelnice, hlavní oltář je klasicistní, většina dalšího zařízení pak pseudogotická.

    Kostelní věž dnes slouží zároveň jako vyhlídková, je přístupná od dubna do října, denně mimo pondělí, vždy v 9.30, 10.30, 13.00 a 14.30.

  • Žižkova mohyla

    Žižkova mohyla

    Žižkovo Pole, 81202

    (ve vzdálenosti 29,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Mohyla připomíná českého válečníka a husitského vojevůdce Jana Žižku z Trocnova. Jednu z nejslavnějších postav české historie. Nachází se nedaleko města Přibyslav na Vysočině. Byla postavena v roce 1874 stavitelem ing. Josefem Šupichem podle návrhu architekta Wiehla. O velikosti svědčí rozměry její čtvercové základny 5x5 a sahá do výšky necelých 15 metrů.
  • Tvrz Malešov

    Tvrz Malešov

    Malešov, 28541

    (ve vzdálenosti 29,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Mohutná tvrz stojí na skalnatém ostrohu nad rybníkem v západní části vsi Malešov na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Tvrz tvoří pětipatrová obytná věž z červené kouřimské rudy. Dochovalo se několik gotických okének a zazděný vstupní portál v 1. patře, sdružená obdélná okénka a střecha pocházejí z barokní přestavby. Tvrz obklopovalo pozdně gotické opevnění, tvořené hradbou, z něhož se zachovaly zbytky parkánové zdi.

    Nejstarší zmínka o tvrzi pochází z roku 1303. Ve druhé polovině 14. století se jejími majiteli stala bohatá měšťanská rodina z Kutné Hory - Ruthardovci. V roce 1421 byla tvrz obléhána hustiským vojskem a 19. listopadu se vzdala. Dne 7.6.1424 se nedaleko Malešova odehrála jedna ze slavných Žižkových bitev proti Pražanům. Tvrz střídala často majitele. Po bitvě na Bílé hoře přešla pod císařskou správu. V té době se připomíná že většina staveb jsou již pustá. V roce 1666 se stává jedním z majitelů hrabě Jan ze Šporku. Areál tvrze chátral, jen vlastní budova byla udržována v celkem uspokojivém stavu, jelikož sloužila jako sýpka až do roku 1980. V roce 1985 převzal objekt MNV Malešov. Jeho plány na kulturní využití pro obec ztroskotaly a tak si objekt musel počkat na rekonstrukci až do roku 2003. V současné dobé probíhá postupná rekonstrukce objektu soukromým majitelem. Objekt je přístupný a občas se zde konají různé kulturní akce historického zaměření.

  • Radnice Přibyslav

    Radnice Přibyslav

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 30,5 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Přibyslavská radnice na Bechyňově náměstí byla slavnostně otevřena 8. září 2001. Budova radnice stojí na místě bývalé měšťanské školy z roku 1834, která později sloužila radnice až do roku 2000, kdy byl objekt demolován. Základní kámen budovy nové radnice byl položen 7. srpna 2000. Projekt vytvořil ing. arch. Pavel Maleř z Pardubic. Kancelář starosty je minigalerií s obrazy Romana Podrázského, které zachycují historii Přibyslavi. Radniční sklepy jsou původní pivovarské, které nyní slouží jako výstavní prostory v září při tradičním Mlékárenském dni v Přibyslavi a v říjnu při Výstavě ovoce zeleniny a brambor přibyslavska.
  • Starý špitál Přibyslav

    Starý špitál Přibyslav

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 30,6 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Na Vyšehradě jižně od náměstí se nachází budova starého špitálu, která byla postavena jako útulek pro chudé ženy v roce 1692 pro města Přibyslav a Polnou. V Polné byl naopak podobný útulek zřízen pro muže. V průčelí budovy je znak rodu Dietrichsteinů, za jejichž panování byl špitál založen. Dnes je objekt kulturní památkou v městské památkové zóně. Po rekonstrukci v roce 1998 byl objekt využíván jako městské muzeum a informační centrum. Po připravované rekonstrukci v roce 2006 bude objekt využíván jako prostor pro výstavy a koncerty.
  • Hrad Oheb

    Hrad Oheb

    Seč, 53805

    (ve vzdálenosti 30,6 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Romantická zřícenina gotického hradu Oheb stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad Sečskou přehradou. Hradní zřícenina Oheb se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Dochovalo se mohutné torzo věžovité brány, zřícenina věže na jižním výběžku ostrohu a zbytky dělových bašt. Zříceniny hradu Oheb jsou volně přístupné. Nepravidelný půdorys hradu, o němž je zmínka již roku 1405, byl dán nerovnostmi terénu. Ve směru snadného přístupu, tj. z východu, odděloval hrad od okolí široký příkop a val. Dosud se nad ním zachovala část věže s valeně sklenutou bránou, která byla vstupem do hradu. Uvnitř hradeb, byla pravděpodobně jediná, snad věžovitá, obytná budova.

    Hrad založil kolem roku 1400 Ješík z Popovce, který odtud podnikal loupeživé výpady do okolí. Po roce 1421 hrad držel vůdce orebského bratrstva Hynek Krušina z Lichtemburku. Potom se zde vystřídalo několik majitelů. Ještě po roce 1469 byl vybudován pás opevnění, ale již po roce 1499 byl hrad opuštěn a zpustl. Po roce 1628 o něm mizí veškeré zmínky. V třicátých a čtyřicátých letech 19. století se Vincenc Karel Auerspek snažil dobovými úpravami objekt zpřístupnit.

     

  • Vildštejn u Seče

    Vildštejn u Seče

    Seč, 53807

    (ve vzdálenosti 30,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Nad malým tunelem u hráze Sečské vodní nádrže najdete zříceniny hradu Vildštejn. Hrad byl vybudován pravděpodobně v 13. století, rozšířený ve 14. století, ale již kolem roku 1450 je zmiňován jako pustý. Dnes stojí na místě jen zbytky bašty na jihozápadním okraji a několik dalších trosek zdí původního paláce. Poslední část věže hradu byla stržena ve 40. letech 20. století. Pozemky kolem zříceniny jsou součástí provozního objektu vodohospodářů, tudíž lze Vildštejn oficiálně obdivovat pouze z hráze přehrady.

  • Mariánský sloup

    Mariánský sloup

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 30,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Poblíž staré školy stojí devět metrů vysoký Mariánský sloup, který z podnětu Pátera Jana Cimburka vyhotovil v roce 1998 akademický sochař a přibyslavský rodák Roman Podrázský. K dílům Romana Podrázského patří Pieta poblíž věže, Kámen přátelství na náměstí a mnoho dalších soch. Jeho nejvýznamnějším dílem je soubor soch křížové cesty v zahradě pana Hrušky v Plzni Doudlevcích. Nachází se na náměstí v Hostinném, což je jedno z nejstarších měst na úpatí Krkonoš, které má kromě tohoto sloupu ještě mnoho dalších památek a pochází z roku 1678. Postaven byl na ochranu lidí tohoto městečka před nákazou morem, proto je dnes znám i pod svým druhým názvem (morový sloup). Postaven byl z místního pískovce a je složen z šestibokého soklu, 2,4m vysokého, ke kterému můžete vystoupat po třech schodech. V přední stěně soklu můžete spatřit spící sv. Rozálii, ochránkyni nemocných morem. Dále jsou na soklu v každém rohu šestiúhelníku umístěny sochy světců v mírně nadživotní velikosti. Na základě sloupu můžete spatřit nádhernou podobiznu Panny Marie, která svým roztaženým pláštěm chrání děti a její druhé spodobnění naleznete na samém vrcholu sloupu, který je vysoký 8 metrů. Jak jste nyní sami zjistili, na tomto sloupu je toho tolik co k prohlédnutí, že bude určitě stát za to, někdy se do Hostinného vypravit a shlédnout nejen tento sloup, ale i další krásy zdejšího kraje. Dostupné autem po celý rok
  • Stará škola Přibyslav

    Stará škola Přibyslav

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 30,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Školství v Přibyslavi je doloženo nadační listinou Zdeňka z Ronova z roku 1366, která pojednává o podpoře žáků za zpěv při církevních obřadech. V roce 1407 byl v přibyslavské městské škole ustanoven rektor jímž byl univerzitní bakalář Držko. Nynější budova staré školy odpovídá podobě z roku 1797 a nachází se na místě původní školy dřevěné.
  • Přibyslavský zámek

    Přibyslavský zámek

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 30,8 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Byl vybudován Zachariášem z Hradce v roce 1560 na místě bývalého hospodářského dvora, jenž patřil k přibyslavskému hradu a byl vypálen při dobývání města v roce 1424. Zadní, starší část zámku je postavena ve stylu italské renesance. V objektu se nyní nachází Hasičské muzeum a Centrum hasičského hnutí Přibyslav. Nalezenet zde expozice zaměřené na historii požární ochrany, výstavu požární techniky a regionální výstavu Přibyslavsko.

  • Hrad Lichnice

    Hrad Lichnice

    Podhradí, Třemošnice, 53843

    (ve vzdálenosti 30,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zřícenina hradu na okraji Železných hor. Předchůdcem hradu Lichnice bylo hradiště, které ve 2. pol. 12. st. vybudoval na velmi výhodném místě nazývaném Světlík, předek rodu Ronovců Smil. Podle tohoto místa získal Smil přídomek Světlík (Světlický). O Smilovi hovoří Dalimilova kronika jako o příteli Přemysla Otakara I. s nímž pobýval v letech 1193 – 1197 ve vyhnanství v Sasku. Když se v roce 1197 stal Přemysl Otakar I. králem, získal Smil a jeho synové Jindřich a Častolov úřady v Žitavsku a Budišínsku a rozsáhlé majetky v severních Čechách. V polovině 13. st. Jindřichův syn Smil vybudoval na místě hradiště kamenný hrad a pojmenoval ho tehdy módním německým názvem Lichtenburk – což je vlastně česky Světlice. Z německého Lichtenburk se časem vyvinul český název Lichnice. Smil byl první, kdo použil jméno z Lichtenburka. Patřil k předním mužům království. S Přemyslem Otakarem II. se účastnil bitvy u Kressenbrunnu. Za jeho panováni začala kolonizace území od Železných Hor až k česko-moravské hranici. Po Smilově smrti – 1269 – převzali jeho rozsáhlé panství synové Hynek, Smil, Oldřich a Reimund. Lichnice připadla Oldřichovi z Lichtenburka, který zemřel 1316. Jeho syn Jindřich směnil Lichnici s Janem Lucemburským za Litické panství. Lichnice se stala královským hradem, který spravoval purkrabí. Prvním zde byl nejvyšší písař Štěpán z Tetova, který hrad získal do zástavy. 1333 ho Karel IV. vykoupil. Brzy nato ale byla znovu zastavena pánům z Lipé. Při dělení rozsáhlého majetku tohoto rodu v roce 1346 připadla Lichnice Jindřichovi mladšímu z Lipé. 1350 Karel IV. znovu hrad vyplatil a zařadil mezi královské hrady. 1370 zde Karel IV. i delší dobu pobýval. 1394 ho získal Štěpán z Opočna, kterého v roce 1397 zavraždil na Karlštejně opolský kníže Hanuš. Na počátku 15. st. podnikal z Lichnice loupeživé výpady do okolí Ješek z Trojonic. 1410 ho král Václav IV. vykoupil a svěřil purkrabímu Oneši z Mělkovic. Za královny vdovy Žofie byl na hradě purkrabím Petr z Chlumu a to až do roku 1421. V tomto roce oblehli hrad Lichnici Pražané a Petr z Chlumu hrad bez boje vydal. Lichnici získal Hynek Krušina z Lichtenburka. V roce 1422 postoupil Lichnici Janovi Městeckému z Opočna. Lichnická posádka vedená Petrem Liškou přepadala a vraždila protivníky Zikmunda na Čáslavsku. Proto v roce 1428 východočeští sirotci hrad oblehli. Obléhání skončilo na podzim 1429, kdy Jan Městecký hrad vydal a slíbil, že přejde k sirotkům. Husitským hejtmanem se stal Jan Hertvík z Rašínova. Jan Hertvík držel hrad až do roku 1458, kdy ho vyplatil Jiří z Poděbrad. V únoru 1469 se hrad a jeho posádka aktivně podíleli na odražení útoku uherského krále Matyáše Korvína. 1470 se Lichnice lstí zmocnil odpůrce Jiřího z Poděbrad Vít ze Rzavého, kterého odtud vyhnal v roce 1473 Jan Jence z Janovic. Po Jiříkově vdově Johance zdědil Lichnici její syn Jindřich a potom jeho strýc Lev z Rožmitálu. 1476 hrad získal do zástavy Vilém Tetour z Tetova. 1490 Lichnici vykoupil král Vladislav II. a daroval ho svému stoupenci Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy (+ 1516). Mikuláš byl bezdětný a proto panství odkázal své tetě Johance. Johanka vše odkázala svým synům Zdeňkovi, Janovi, Jindřichovi, Vilémovi a Mikulášovi Trčkům z Lípy. Ti si 1533 rodové majetky rozdělili a Lichnici získal Zdeněk Trčka. Ten však už 1534 postoupil své statky Janu staršímu Trčkovi. Od něho získal panství v roce 1539 majitel Opočna Jan mladší Trčka. Po jeho smrti 1549 připadli jeho strýci Vilémovi Trčkovi. Ten se ale značně zadlužil a byl nucen rozprodat část rodového majetku. Lichnici koupil poručník bratrů Albrechta a Václava Robmhápových, sirotků po Zikmundovi Robmhápovi ze Suché. Ti se ujali svého majetku v roce 1557, když dosáhli plnoletosti. V roce 1637 převzal Lichnici od Robmhápů císař Ferdinand II. a umístil na hradě vojenskou posádku. V roce 1646 se Švédům podařilo lstí zajmout velitele lichnické posádky, hrad však nedobyli. Po roce 1648, kdy Ferdinand III. vydal nařízení zbořit hrady, které by mohl využít nepřítel, Ferdinand Robmháp uposlechl a nechal na Lichnici zbořit opevnění. Tehdy asi bylo zničeno i to co zbylo po požáru v roce 1610. Úpadek hradu pokračoval, na Lichnici zbyly jen tři obyvatelné místnosti. Po Ropbmhápech získali panství Ceratto-Millesímové, ale ani oni se o hrad nestarali. V 18. a 19. století se hrad stal zdrojem levného stavebního materiálu a až ve 20. století se přistoupilo k záchraně historické památky. V blízkosti hradu Lichnice se také nachází dnes již bezmála 700 let starý dub, který by neměl být opomíjen při návštěvě tohoto místa. Tento strom byl natočen i v cyklu ČT Paměť stromů v devátém díle nazvaném „Stromy u hradů a zámků.

  • Přibyslavská věž

    Přibyslavská věž

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 31,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Dominanta města a významná kulturní památka Přibyslavská věž byla vystavěna v roce 1497 . Původní kamenná hranolovitá část byla doplněna bání koncem 17. stol. Věž plnila obrannou funkci, o čemž svědčí vchod do věže ve výšce 7 m a dřevěné schodiště vně věže. Schodiště se pak strhlo nebo zapálilo a věž byla nedobytná. Přibyslavská věž umožňovala výhled do kraje i na město, takže bylo možné včas upozornit na nebezpečí v podobě požáru nebo blížícího se vojska. Zvony zavěšené ve zvonici věže upozorňovaly jak na významné události, tak na blížící se nebezpečí. Od roku 1994 jsou zde nové zvony Maria a Jan o váze 395 a 293 kg, zní tóny B1 a Cis2.
  • Zámek Pacov

    Zámek Pacov

    Pacov, 39501

    (ve vzdálenosti 31,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Barokní zámek se nachází ve městě Pacově na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. Zámek je trojkřídlá dvoupatrová stavba s bosovanými nárožími. Nejstarší je západní a také severní křídlo, ve kterém jsou zachovány klenuté sklepy. Severně od zámku jsou zbytky opevnění z původního hradu. V roce 1864 se v dnes již neexistujícím východním křídle narodil básník Antonín Sova.

    Původní hrad zde stál zřejmě již ve 12. nebo 13. století. První písemná zmínka o hradu je z roku 1345, kdy byl královským majetkem. V roce 1346 byl hrad dán do zástavy Petru z Rožmberka, pak patřil Tluksům z Čechtic a od roku 1401 byl hrad majetkem Machovců. V 16. století byl hrad přestavěn na zámek. V roce 1884 postihl zámek požár, po kterém bylo zbořeno vážně poškozené východní zámecké křídlo. Od 70. let 19. století až do roku 1945 patřil zámek rodině vídeňského advokáta dr. Adolfa Weisse.

  • Zámek Proseč - Obořiště

    Zámek Proseč - Obořiště

    Nová Cerekev, 39415

    (ve vzdálenosti 31,2 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Barokní zámek stojí uprostřed vsi Proseč-Obořiště na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. Zámek je trojkřídlá patrová, směrem do parku dvoupatrová, stavba nepravidelného půdorysu s mansardovou střechou. Na fasádě západního zámeckého křídla se zachovaly zbytky renesanční sgrafitové rustiky a opěrné pilíře bývalé tvrze. Na jižní straně navazuje na zámek čtvercová barokní kaple. Zámek obklopuje anglický park vyzdobený plastikami.

    Původní tvrz se poprvé připomíná v roce 1398, kdy byla sídlem loupežného rytíře Mikuláše z Proseče. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna. V polovině 18. století pak byla tvrz rozšířena a upravena na barokní zámek. V současné době slouží dobře udržovaný zámek jako domov důchodců. 

  • přibyslav

    přibyslav

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 31,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Hasičské a regionální muzeum
  • Zámek Vlašim

    Zámek Vlašim

    Zámek 1, Vlašim, 80041

    (ve vzdálenosti 31,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek se nachází ve městě Vlašim nad řekou Blanicí. Původní hrad nechal postavit ve 14. století Hynek z Vlašimi. Od poloviny 15. století do poloviny století 16. byl hrad postupně přeměňován na šlechtické sídlo a renesančně přestavěn. Od 18. století až do roku 1945 vlastnili zámek Auerspergové, kteří nechali zámek upravit klasicistně. Touto podobou se zámek chlubí dodnes. V zámecké expozici se nacházejí původní zbraně, lovecké trofeje dřívějších majitelů, nářadí a oděvy užívané v minulosti a mnoho dalších zajimavých historických exponátů.
  • Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

    Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

    Kondrac, 80181

    (ve vzdálenosti 32,2 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    V nevelké obci Kondrac se nachází vzácná stavba románského kostela sv. Bartoloměje z počátku 13. století. Jde o venkovskou církevní stavbu, která patří k nejstarším a nejkrásnějším v Čechách.

    Z románské podoby chrámu se zachovala loď se dvěma kruhovými věžemi, v polovině 14. století byla přistavěna gotická loď se sakristií. V roce 1918 udeřil do věže blesk a kostel vyhořel. Byl však postupně obnoven, poslední oprava spadá do sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Zajímavostí je i to, že oltář a kazatelna pocházejí z Dolních Kralovic, zatopených želivskou přehradní nádrží.

  • Kostel sv. Vavřince v Cirkvici

    Kostel sv. Vavřince v Cirkvici

    Církvice, 28533

    (ve vzdálenosti 32,3 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel Svatého Vavřince v Církvici u Kutné hory vystavěný byl poprvé zmíněn roku 1344. Původní kostel v renesančním slohu prodělal na konci 17. století barokní přestavbu. Nachází se uprostřed obce na vyvýšeném místě a je obklopen bývalým hřbitovem. Obdélný orientovaný jednolodní kostel je doplněn dvojicí bočních shodně vysokých pravoúhlých kaplí, takže má půdorys tvaru rovnoramenného kříže. Nad pravoúhlým presbytářem je umístěna věž. Před kostelem je umístěna samostatně stojící zvonice Mobiliář je většinou barokní. Významný je gotický deskový obraz Piety od Mistra Třeboňského, Zajímavé jsou i obrazy od Ignáce Raaba.

  • Rodný dům Karla Havlíčka Borovského

    Rodný dům Karla Havlíčka Borovského

    Havlíčkova Borová, 58223

    (ve vzdálenosti 32,3 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Dům, v němž se Karel Havlíček Borovský narodil, postavil v roce 1818 jeho otec. V domě býval kupecký krámek. V roce 1931 byl v tomto domku vybudován památník se stálou expozicí věnovanou životu a dílu novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského. V městečku Havlíčkova Borová se konají Havlíčkovy slavnosti a při prvním výročí těchto slavností byl na štít domku umístěn reliéf. Na náměstí v Borové je pomník Karla Havlíčka Borovského zhotovený v roce 1901. V roce 1978 byl rodný domek K.H. Borovského vyhlášen Národní kulturní památkou.
  • Jezuitská kolej v Kutné Hoře

    Jezuitská kolej v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 32,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Raně barokní budova jezuitské koleje se nachází severně od Chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře. Výstavba Jezuitské koleje byla zahájena v šedesátých letech 17. století. Jejím projektantem se stal architekt Giovanni Domenico Orsi. Stavby se zúčastnil i Kilián Ignác Dientzenhofer. K dostavbě došlo před polovinou 18. století a v té době došlo také k jejímu propojení se Svatobarborským chrámem visutou chodbou. Když byl v roce 1773 jezuitský řád zrušen, kolej ještě neměla definitivní podobu a rozsah. Ve stavbě pokračoval vojenský erár až v letech 1843 až 1844. Budova tak byla přizpůsobena potřebám vojenského výchovného ústavu. Terasa před jezuitskou kolejí byla v letech 1703 - 1716 vyzdobena barokními plastikami z dílny sochaře Františka Bauguta, který je též autorem morového sloupu.

  • Středověký most v Ronově nad Sázavou

    Středověký most v Ronově nad Sázavou

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 32,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Tříobloukový kamenný most přes řeku Sázavu, bezmála 40m dlouhý, s trojbokými ledolamy je významnou kulturní památkou. Most pochází z 15.-16. století a patří zřejmě mezi 10 nejstarších dochovaných mostů v Čechách. 1 km východně od Ronova se nachází zřícenina stejnojmenného hradu, který postavil v 2. polovině 13. stol. šlechtický rod Ronovců. V Ronově na toku Losenického potoka byl hamr, který je zmíněn v roce 1468 a později vedle hamru dvě železářské hutě, obilný mlýn a brusírna železných výrobků. Později od roku 1706 zde byla papírna a po jejím vyhoření v roce 1861 továrna na škrob.
  • Hrad Vlašský Dvůr

    Hrad Vlašský Dvůr

    Havlíčkovo náměstí 552, Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 32,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Vlašský Dvůr je opevněný objekt při jižních hradbách Kutné Hory. Záhy po svém založení kolem r. 1300, sem král Václav II. z celého království stahuje provozy z menších a poněkud roztroušených mincoven a vzniká tu pražský groš. Kolem nádvoří městského hradu byly jednotlivé mincířské dílny, tzv. šmitny. Nad nimi erby měst, odkud byla výroba přesunuta. Svoje přízvisko „Vlašský“ získává od florentských mistrů. Koncem 12. stol. probíhá přestavba oválného areálu v pohodlnější residenci Václava IV. Vzniká dvoupatrový palác, vež a prostor královské pokladnice. Za vlády Vladislava Jagelonského vyrostl nový mincmistrovský dům. V první polovině 16. stol. mincovna ztrácí svůj monopol a výroba mincí se opět rozšiřuje i do dalších měst. Zároveň ustává ražba grošů, přichází čas tolarů. Postupný pokles těžby stříbra vyústil r. 1727 v uzavření mincovny a areál chátrá. Koncem 19. stol. je bývalý hrad odkoupen městem a neogoticky upraven. Během asi půlhodinové prohlídky navštívíte prostory královské pokladnice, kde jsou k vidění ukázky zde ražených mincí. Součástí expozice je replika mincířské kovárny. Součástí prohlídky je návštěva kaple Václava IV. a zasedací síně,jež dodnes slouží svému účelu. OTEVŘENO DENNĚ: Březen a říjen: 10.00 - 17.00 Duben - září: 9.00 - 18.00 Listopad - únor: 10.00 - 16.00 VSTUPNÉ: dospělí: 60 Kč děti, studenti: 30 Kč rodinné: 120 Kč cizojaz. výklad: dospělí, důchodci 80 Kč děti, studenti 50 Kč

  • Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

    Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 32,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    V roce 1330 stáli u zrodu stavby kostela němečtí patriciové a důležité slovo měl patrně i pořádek mincířů a pregéřů, tedy bohatých podílníků v nedaleké mincovně ve Vlašském dvoře, jejichž přání ovlivnilo výběr stavebního místa. Hlavní jádro stavby bylo ukončeno kolem roku 1380, stavělo se však až do roku 1420. Z předhusitské výbavy se dochovala dvě sanktuária vestavěná do hmoty presbytáře. V 60. letech 15. století byly pořízeny fresky v mincířské kapli.

    K poměrně významným stavebním změnám došlo v 80. a 90. letech 15. století. Byla postavena kruchta nad mincířskou kaplí, opraveny klenby. Inventář kostela obohatily chórové lavice a varhany umístěné na charvátovské kruchtě. Největší investicí měla být zřejmě nákladná archa, která však roku 1507 shořela. Brzy ji nahradila nová. Dodnes se z ní zachovala predela s výjevem Poslední večeře datovaná do r. 1515.

    K zásadní změně v interiéru kostela došlo až po Bílé hoře. V závěru 17. století tak vznikla většina dnešního vybavení kostela, na němž se významně podílel mimo jiných Kašpar Eigler, tvůrce nového oltáře, reliéfu Synové Zebedeovi z roku 1678 a korpusu varhan. Nový oltář obohatila také Škrétova Pieta, Palkův obraz Štěstí sv. Jakuba (1752) a Svatá Trojice vytvořená Petrem Brandlem roku 1734.

  • Kostel sv. Jakuba v Církvici

    Kostel sv. Jakuba v Církvici

    Církvice, 28533

    (ve vzdálenosti 33,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    V osadě Církvice, v místní části Jakub stojí kostel sv. Jakuba. Byl postaven v roce 1165 v románském slohu ve vsi s původním názvem Vrch Svatého Jakuba. Za zakladatele je považována Marie ze Švábenic se syny Slaviborem a Pavlem. Kostel byl vysvěcen v roce 1165 pražským biskupem Danielem. Aktu vysvěcení se podle dochované autenticky Pražského biskupa Daniela zúčastnil český král Vladislav s královnou Juditou. Kostel se řadí mezi nejpozoruhodnější románské stavby v Čechách.

    Návštěvní doba denně mimo pondělí 9.00 - 17.00

  • Kamenný dům v Kutné hoře

    Kamenný dům v Kutné hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 33,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kamenný dům patří k vrcholným projevům měšťanské architektury vůbec. Tento dnes nejproslulejší kutnohorský dům pamatuje již dobu předhusitskou, jejíž stopy nalezneme ve sklepích a v mázhauzu. Od šedesátých let 15. století náležel rodině Kroupů. Dům má pozoruhodné průčelí. Již při prvním pohledu působí důstojným dojmem výrazný arkýř, nicméně vrcholný zážitek poskytne až tojúhelníkový štít. Znak havířského cechu napovídá, kde pramení Kroupovo bohatství, erb města podtrhuje význam Kutné Hory. Ve vrcholu štítu na nás shlíží trůnící madona s dítětem a po stránách světice stojí Adam a Eva pod Stromem poznání. Dnešní vzhled fasády nese známky puristické renovace objektu v závěru 19. století, po níž se stal sídlem muzea, které zde dnes turistům nabízí expozice a příležitostné výstavy.

  • Kostel Matky Boží v Kutné Hoře

    Kostel Matky Boží v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 33,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Ke vzniku tohoto kostela se váže jedna z nejpůvabnějších místních pověstí, podle které v sousedství býval rudní trh a od nepaměti zde rudokupci vykupovali od těžařů stříbrnou rudu. Kousky rudy spadlé na zem byly nametány, schraňovány a z takto získaného stříbra zaplacena stavba kostela.

    Vedle kostela sv. Jakuba náleží kostel Matky Boží k nejstarším kamenným svatyním (postaven byl ve 2. polovině 14. století) byť některé prvky mohou ukazovat i k době starší. Mnoho znaků z období vrcholné gotiky zničil požár v roce 1470. Po něm byla vystavěna nová věž a zaklenuta kostelní loď. Při opravách byl vybaven i interiér, především pozdně goticky s mimořádně hodnotnou kazatelnou. Roku 1735 nalezl v kostele poslední odpočinek významný malíř Petr BrandI, který poslední rok života trávil v Kutné Hoře.

  • Kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře

    Kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 33,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází severním směrem od Chrámu Svaté Barbory, u Rejskova náměstí v Kutné Hoře. Budova tohoto kostela je v mnohém netypická pro to, co návštěvník Kutné Hory čeká od zdejší architektury. Projekt zpracoval F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou pak nepomáhal nikdo méně slavný než K. I. Dientzenhofer. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobném programu, z něhož je třeba připomenout především nástropní malbu ztvárňující legendu o sv. Janu Nepomuckém od J. Riedlemayera a F. X. Palka. Průčelí budovy zdobí sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa umístěné v postraních nikách.

  • Zámek Těchobuz

    Zámek Těchobuz

    Těchobuz, 81267

    (ve vzdálenosti 33,2 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Obec Těchobuz, která se nachází na Pelhřimovsku v kraji Vysočina, se pyšní půvabným barokním zámkem. Zámek je obdélná patrová budova s mansardovou střechou a hranolovou věžičkou, zakončenou cibulovitou bání. Přední průčelí má bohatě zdobené fasády s květinovými vzory, reliéfy hlav a mušlemi v lizénových rámcích. Jednoduchý vstupní portál doplňuje letopočet 1798. Zámek obklopuje zahrada a park. Zámecký areál není veřejnosti přístupný.

    Předchůdcem zámku byla tvrz či hrad ze 14. století. Již na počátku 16. století se zde připomíná zámek, který nechala hraběnka Marie Anna Rindsmailová v letech 1786 – 1798 rozšířit a pozdně barokně přestavět. Od roku 1798 patřil zámek skláři Josefu Hofmannovi, za kterého zde v letech 1823 – 1842 pobýval profesor B. Bolzano. Dnes je na zámku domov zdravotně postižené mládeže.

  • Kostel sv. Jana Křtitele na Jánském vršku

    Kostel sv. Jana Křtitele na Jánském vršku

    Horní Dubenky, 58852

    (ve vzdálenosti 33,2 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostelík na Jánském vršku stojí v místech původní slovanské osady z 12. století. Patrně se jedná o nejstarší sakrální stavbu na Jihlavsku. Kostel má románské základy, gotický presbytář a renesanční loď s barokními úpravami. Na jihozápadní straně je ke kostelu přistavěna kazatelna s dřevěnou stříškou.

  • Hrad Polná

    Hrad Polná

    Polná, 58813

    (ve vzdálenosti 33,2 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Hrad ze 13. století se po velkých opravách stává opět centrem kulturního dění v Polné. Je zde muzeum, zámecká restaurace a základní umělecká škola. Na nádvoří je kašna z roku 1693.
  • Klášter Voršilek v Kutné Hoře

    Klášter Voršilek v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 33,3 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    První skupina Voršilek přišla do Kutné Hory v 1712 a usídlila se v domě pronajatém sedleckými cisterciáky. Voršilky začaly budovat školu pro dívky a hledat vhodné místo pro novostavbu kláštera. Klášter byl zamýšlen jako monumentální stavba na polygonním půdorysu s velkou centrální kaplí uprostřed. Podařilo se postavit pouze tri křídla. Kostel, situovaný do uliční fronty, vyrostl až na počátku 20. století. Barokní klášter byl postaven v letech 1738-1743 podle plánu K. Dienzenhofera. V letech 1895-1901 byla vybudována kaple při jihovýchodním křídle budovy. V roce 1950 odsud byly řádové sestry vystěhovány, po roce 1989 byla budova řádu opět navrácena.

  • Kaple sv. Jana Křtitele na Vysoké

    Kaple sv. Jana Křtitele na Vysoké

    Suchdol, 28502

    (ve vzdálenosti 33,6 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Na kopci Vysoká ( 471 m.n.m.), jež se zvedá východně nad stejnojmennou obcí nechal v roce 1697 až 1698 hrabě František Antonín Špork postavit kapli svatého Jana Křtitele a letohrádek. Kaple i letohrádek byly zničeny požárem v roce 1834. Z kaple se dochovala pouze část obvodových zdí a sklepní prostory. Nedaleko zříceniny kaple jež je volně přístupná byla v roce 2001 postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou.

  • Synagoga v Polné

    Synagoga v Polné

    Polná, 58813

    (ve vzdálenosti 33,6 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Synagoga z roku 1862 stojí spolu s rabínským domem v židovském ghettu, které se skládá z původního města ve tvaru trojúhelníku a novějšího rabínského plácku. Celkově zde stojí 32 patrových bohužel již značně přestavěných a rekonstruovaných domů. V synagoze je umístěno Regionální židovské muzeum se stálými expozicemi Případ Leopolda Hilsnera a Historie Židů na Polensku. Konají se zde také příležitostné výstavy a koncerty.

  • Hrad Český Šternberk

    Hrad Český Šternberk

    Český Šternberk, 25727

    (ve vzdálenosti 33,8 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Hrad se klene na mohutném skalnatém útesu v údolí řeky Sázavy. Byl postaven roku 1241 Zdeslavem z Divišova a je jedním z nejstarších hradů v Čechách. Název je odvozen od hvězdy, kterou nese hrad na erbu. Na konci 17. století byl hrad naposledy přestavěn a to v raně barokním slohu. V interiéru hradu můžete shlédnout mladší nábytek s 19. století, obrazy významných představitelů rodu Šternberků a jiné historické předměty včetně zbraní a loveckých trofejí.
  • Hrad Ronov nad Sázavou

    Hrad Ronov nad Sázavou

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 33,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Založen pány z Lichtenburka (jméno po jejich erbovním znamení ostrve, německy ron) snad již ve 13. století. Roku 1424 dobyt a vypleněn husity, poté Ronovci prodán k Polné. V roce 1515 byl ještě v dobrém stavu, od roku 1538 však připomínán jako pustý. Vstup do protáhlého hradu, kdysi obklopeného rybníky, zřejmě nebyl jako obvykle po šíji, ale po hrázi na špici. Tady se kolem věže nejprve vstoupilo do dolního hradu s jedinou hospodářskou budovou a odtud kolem velké čtvercové věže do horního hradu s podélným palácem. Od šíje hrad oddělen obrovským příkopem, za nímž jsou ještě stopy předsunutého opevnění s valem a příkopem. Zachovány zbytky zdí a zejména vysoká torza věží. Celá lokalita je zarostlá vzrostlými stromy. V současné době je zřícenina uprostřed obory. Vstup ke hradu je po žebříku přes plot, aby se zamezilo úniku zvěře z obory. Přístup ke zřícenině je možný celoročně a vstupné se neplatí. Dva kilometry na Ronovem se nachází obec Hřiště, kde páni z Ronova pořádali rytířské hry (odtud název obce). Obec je zajímavá svým uspořádáním, kdy se pozemky od jednotlivých domů rozbíhají paprskovitě od středu obce ven...

  • Kostel Povýšení sv. Kříže v Jihlavě

    Kostel Povýšení sv. Kříže v Jihlavě

    Jihlava, 58601

    (ve vzdálenosti 34,2 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Dominikánský kostel se nachází v samotném historickém centru Jihlavy. Francouzsko gotický kostel byl postaven v polovině 13. století. V 16. století postihl kostel požár. Následně na to byl kostel opraven v renesančním slohu. Od roku 1871 až do roku 1947 byl kostel používán jako kasárna a skladiště. Dnes kostel slouží husitské církvi.
  • Sedlecká kostnice

    Sedlecká kostnice

    Zámecká 127, Kutná Hora, 28406

    (ve vzdálenosti 34,2 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Sedlecká kostnice má pohnutou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Původně gotická stavba z konce 14. století se skládá ze dvou kaplí postavených nad sebou. Hřbitov byl však poznamenán zajímavou událostí, která změnila zásadně jeho historii.

    V roce 1278 byl opat zdejšího kláštera Jindřich poslán s poselstvím krále Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma ve Svaté Zemi. Opat z této pouti přivezl hrst hlíny z hory Kalvárie (místa kde byl ukřižován Ježíš Kristus), kterou rozesel po místním hřbitově. Od této události si hřbitov získal pověst Svaté Země a od té doby se sem dávali pohřbívat lidé nejen z okolí, ale i z ciziny. Nejvíce pohřbených zde bylo asi v roce 1318, kdy v Čechách vypukl mor. Tehdy zde bylo za jediný rok pohřbeno asi 30tisíc lidí. Další velké množství pohřbených bylo potom v době husitských válek, protože některé bitvy se odehrály i v okolí Kutné Hory (v roce 1424 bitva u Malešova), v roce 1421 byl Žižkovým vojskem vypálen sedlecký klášter a vyvražděno všech 500mnichů, kteří v té době v klášteře žili).Po husitských válkách byly části obrovského hřbitova postupně rušeny a kosti ze zrušených hrobů byly ukládány nejprve okolo kostela, později do spodní kaple hřbitovního kostela. Poprvé je srovnal jeden poloslepý mnich ze sedleckého kláštera a to údajně do šesti pyramid.

    První známky o výzdobě z kostí se objevují v 17.století. Výzdoba z kostí byla následně upravena při opravě kostnice v roce1700-1709 (stavební úpravy prováděl Santini). Například svícny z lebkami pocházejí z roku 1743 (nalezena datace při restaurování). Výzdoba tak jak ji vidíme dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali Schwarzenberkové z Orlíka, tehdejší majitelé sedleckého panství. František Rint spolu se čtyřmi členy své rodiny všechny kosti namáčel do chlorového vápna, tím je vybělil a dezinfikoval. Z původních šesti pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby. Celá práce jim trvala asi 3 roky.Celkové množství kostí v sedlecké kostnici se odhaduje asi na pozůstatky ze 40.000 lidí.

    Kostnice byla uspořádána proto, aby si zde návštěvníci uvědomili fakt smrti a krátkosti lidského života. Uspořádání kostí má vést k zamyšlení nad vlastní existencí a k hledání vzájemné harmonie lidí živých, a k tomu, aby si každý uvědomil odpovědnost za vlastní život a vážil si ho.

    Otevírací doba Listopad - Březen 9.00 - 12.00 ; 13.00 - 16.00 Duben - Září 8.00 - 18.00 Říjen 9.00 - 12.00 ; 13.00 - 17.00

    Vstupné Dospělí - 40 Kč Děti, studenti, senioři - 20 Kč Vstupné s fotografováním + 30 Kč Vstupné s videem + 60 Kč

  • Kostel sv. Víta v Bojanově

    Kostel sv. Víta v Bojanově

    Bojanov, 53826

    (ve vzdálenosti 34,2 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    V Bojanově na Hlinecku najdete krásný barokní areál. V minulosti byla tato obec významným duchovním centrem, přičemž vlastní svatyni měli Bojanovští již od 14. století. Kostel z roku 1730 zasvěcený sv. Vítu je dodnes její dominantou. Uvnitř najdete bohatou štukovou výzdobu. Památkově chráněný areál obehnaný zdí s několika kostnicemi zahrnuje také dřevěnou zvonici a budovu fary, která během 19. století sloužila také jako škola.

  • Kostel sv. Ignáce z Loyoly

    Kostel sv. Ignáce z Loyoly

    Jihlava, 58601

    (ve vzdálenosti 34,2 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Barokní kostel jezuitského řádu byl postaven podle tehdejších italských staveb a řadí se mezi nejvýznamnější architektonické památky města Jihlavy. Byl postaven v letech 1683-89 italským stavitelem Jacopem Braschou. Kostel se může pyšnit dvěma gotickými plastikami; pieta z konce 14. století a tzv. Přemyslovský kříž. Ke kostelu byla později přistavěna jezuitská kolej, pod kterou se rozkládají katakomby.
  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře - Sedlci

    Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře - Sedlci

    Kutná Hora, 28403

    (ve vzdálenosti 34,3 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Katedrála Nanebevzetí Panny Marie mimořádně ovlivnila vývoj gotické architektury v Čechách, ve Slezsku a v Rakousku. Společně s chrámem sv. Barbory a historickým centrem Kutné Hory, je katedrála od roku 1995 zapsaná do seznamu památek UNESCO.

    Stavba katedrály Nanebevzetí Panny Marie byla zahájena kolem roku 1280 v gotickém slohu. Dokončena byla 1320. Je první katedrálou postavenou nejen v českých zemích, ale i ve velké části střední Evropy a do dokončení dostavby chrámu sv. Víta na Pražském hradě byla též stavbou největší. Katedrálu nechali postavit sedlečtí cisterciáci, kteří přišli do Sedlce již v roce 1142 na pozvání šlechtice Miroslava. V roce 1421 byl klášter vypleněn husity a katedrála zůstala v troskách dlouhých 279 let. V letech 1700 až 1709 byla obnovena ve slohu barokní gotiky stavitelem Janem Blažejem Santinim.

    Otevírací doba denně mimo neděle 9.00 - 12.00 ; 13.00 - 17.00

    Vstupné Dospělí - 30 Kč Děti, studenti - 15 Kč

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě

    Jihlava, 58601

    (ve vzdálenosti 34,3 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    V historickém centru Jihlavy se nachází jedna z nejstarších památek v tomto městě - Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Byl postaven po roce 1250. Z původní stavby se dochovaly obvodové zdi, klenby lodi a tři arkády. Ve 14. století byla přistavěna věž. Nezvyklá orientace kostela k jihu je z důvodu směrování kostela k městu Assisi, k rodišti sv. Františka.

  • Hrad Kámen

    Hrad Kámen

    Kámen, 39413

    (ve vzdálenosti 34,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Ve výšce 570 m nad mořem na skalnatém útesu se tyčí hrad Kámen. První zmínky o něm pocházejí z roku 1316. Poprvé vstoupil do historie tím, že se zde roku 1450 sešli za vlády Jiřího z Poděbrad k mírovému jednání zástupci katolíků a kališníků. Od 16. století se na něm často měnili majitelé až na konci 17. získali hrad Malovcové, kteří ho nechali přestavět do zámecké podoby. V současné době se na hradu nachází řada expozic: * Expozice bydlení a životního stylu v devatenáctém a na počátku dvacátého století na panském sídle * Expozice historických jednostopých vozidel * Historická expozice ve starém paláci * Lapidárium Muzea Vysočiny Pelhřimov na hradu Kámen * Lidová sakrální malba v hradním čeledníku
  • Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě

    Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě

    Masarykovo náměstí 19, Jihlava, 58601

    (ve vzdálenosti 34,5 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Dominantní trojlodní kostel stojí v Jihlavě od 13. století. Stavba severní věže (63 m), která sloužila městu jako strážní, byla dokončena počátkem 14. století. Její ochoz ve výšce 40 m (556 m n.m.) je dnes přístupný veřejnosti a nabízí pohled do širokého okolí. Jižní věž je zvonová a ve svém nitru ukrývá druhý největší zvon Moravy, sedmitunovou "Zuzanu". Velmi cenný je interiér kostela s mnoha ozdobnými prvky, které představují různé styly - od gotiky až po baroko.

    Otevírací doba věže: květen, září So - Ne 10:00 - 13:00 a 14:00 - 18:00 červen - srpen Út - Ne 10:00 - 13:00 a 14:00 - 18:00 Mimo uvedenou dobu pro skupiny po předchozí objednávce na TIC, tel. 567 308 034. Vstupné 10,- Kč, děti 5,- Kč
  • Kostel sv. Martina v Měchnově

    Kostel sv. Martina v Měchnově

    Divišov, 25726

    (ve vzdálenosti 34,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel sv. Martina v Měchnově u Divišova je významnou památkou české sakrální architektury. Pozdně románské jádro kostela pochází snad ze 13. století, ale na dnešní podobě se nejvíce podepsala raně barokní přestavba z počátku 18. století. Také interiér je převážně barokní (hlavní sloupový oltář, kazatelna, varhany). Kostel sv. Martina  v Měchnově je chráněn státem jako kulturní památka.

  • Kostel sv. Štěpána v Malíně

    Kostel sv. Štěpána v Malíně

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 34,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel sv. Štěpána s dřevěnou zvonicí nalezneme v nevelké vsi Malín, při silnici Kolín - Čáslav na odbočce do Kutné Hory. Historie samotného Malína je však starší než historie samotné Kutné Hory. Na mírné terénní vyvýšenině vystupující z okolní ploché krajiny se nacházelo již slovanské hradiště, které zaujímalo strategicky velmi výhodnou polohu umožňující mu kontrolovat okolní rovinu, zejména pak nedaleko probíhající trasu trstenické a haberské stezky.

    Kostel je původně kostelem hřbitovním a nahradil ve své funkci starší kostel Sv. Jana a Pavla, který se nachází asi sto padesát metrů severozápadním směrem. Vedle kostela, ještě v areálu hřbitova stojí zvonice, která pochází ze šestnáctého století. Oba objekty jsou v zachovalém a udržovaném stavu.

  • Zámek Louňovice pod Blaníkem

    Zámek Louňovice pod Blaníkem

    Louňovice pod Blaníkem, 25706

    (ve vzdálenosti 35,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek ležící na západní straně náměstí v Lounicích pod Blaníkem. Jedná se o renesanční, na konci 17. století raně barokně přestavovaný zámek. Na konci 80. let 20. století zakoupila zámek od církve TJ Sokol a zámek byl značně opraven. Tj Sokol vlastní zámek i dnes a provozuje v něm expozici věnovanou Louňovicím, Blaníku a archeologickému výzkumu bývalého kláštera premonstrátek. Přijeďte se podívat na rodiště hudebního skladatele Jana Dismase Zelenky do Louňovic, které jsou vzdálené 10 km od Vlašimi. Několikrát denně jsem jezdí přímý spoj z Prahy.
  • Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

    Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

    Grunta, 80758

    (ve vzdálenosti 35,6 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Obec Grunta leží severozápadně od Kutné Hory a dominantou obce je pseudorománská bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl postaven v letech 1905 až 1908 a nechal jej postavit majitel panství Býchory a houslista Jan Kubelík. Bazilika je největší venkovskou svatyní ve střední Evropě.

  • Hrad Talmberk

    Hrad Talmberk

    Samopše, 80854

    (ve vzdálenosti 35,8 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zříceniny hradu Talmberk stojí na nevysokém ostrohu nad stejnojmennou vsí na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Hradní jádro mělo pravidelný obdélný půdorys. Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je spodní část velké válcové věže, která se až do roku 1933 dochovala v plné výši, pak se však její část zřítila a zbytek byl rozebrán na dnešní úroveň, aby neohrožoval vesnické domky, které stály pod ním. Stejně tak byl snížen do té doby vysoký fragment zdi palácové budovy. Na věž se napojuje brána, z níž dosud stojí zadní část s průjezdem a torzo přední stěny. Na některých místech jsou i části obvodových hradeb. Hradní zříceniny jsou částečně volně přístupné, je však třeba respektovat existenci soukromých domků se zahrádkami.

    Hrad založili na přelomu 13. a 14. století páni z Úžic z rodu moravských Kouniců, kteří se pak psali z Talmberka a sídlili zde až do 2. poloviny 15. století, poté je vystřídali členové jiných rodů, význam hradu jako panského sídla se však rychle vytrácel, a proto jej majitelé brzy opustili. V roce 1533 se hrad připomíná jako pustý. Později byly k hradním zříceninám přistavěny vesnické domky.

  • Zámek Kačina

    Zámek Kačina

    Nové Dvory, 28531

    (ve vzdálenosti 36,3 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Empírový zámek Kačina leží v Nových Dvorech na Kutnohorsku. Zámek vznikal na počátku 19. století jako letní sídlo nejvyššího purkrabí Českého království Jana Rudolfa Chotka. V polovině 20. století byly upraveny zámecké exteriery i interiery.

    Nacházejí se zde expozice Muzea českého venkova zaměřujícího se na presentaci jednotlivých společenských vrstev žijících na venkově a tedy i šlechty. Muzeum postupně zpřístupnilo Chotkovskou knihovnu, zámecké divadlo a v roce 1997 i rozsáhlou Chotkovskou expozici.

  • Rotunda sv. Václava v Libouni

    Rotunda sv. Václava v Libouni

    Zvěstov, 25705

    (ve vzdálenosti 36,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    V obci Libouň stojí románská rotunda sv. Václava. Kostel o válcové lodi, s apsidou a hranolovou věží na západě vznikl nejspíše v první čtvrtině 13. století. V průběhu 14. století měli ke kostelu podací právo opati želivského kláštera, a to až do husitských válek, kdy fara zanikla.

    Architektura kostela, jeho vcelku slohově jednotné raně až vrcholně barokní vybavení, umožňuje odkrytí nástěnných maleb v lodi i presbytáři. Jak je patrné z restaurátorského průzkumu, existuje zde více vrstev maleb. K velmi zajímavým patří postavy světic, které vznikly nejspíše po roce 1500. Dokumentují tak, že zdobeny byly nejen význačné architektonické památky v kulturních centrech, ale i prosté venkovské kostelíky.

  • Zámek Bečváry

    Zámek Bečváry

    Bečváry, 28143

    (ve vzdálenosti 38,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Hodnotný pozdně barokní zámek je perlou obce Bečváry na Kolínsku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova zdobená pilastry s arkádovým nádvořím a mansardovou střechou. Bohatě zdobenému zahradnímu průčelí dominuje mohutný dvoupatrový rizalit s volným dvouramenným schodištěm na terasu, které zdobí barokní sochy. Z interiérů vyniká hlavní sál ve východním křídle s cennou freskovou výzdobou na antické kapli sv. Michaela. K zámku přiléhá park. Poblíž zámku stojí hospodářský dvůr s pozdně barokní vstupní bránou z roku 1766. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Zámek byl vybudován na místě renesanční tvrze v letech 1745 – 1776. Původní stavebník Jiří Hillebrandt z Prandau však zámek ještě před jeho dokončením v roce 1763 prodal císařovně Marii Terezii, která jej darovala generálovi A. G. Laudonovi, který zámeckou stavbu dokončil, nikoliv však podle původních projektů. Zcela nový vzhled dostalo východní křídlo se zahradním průčelím, severní křídlo doplnila nová zámecká kaple. V roce 1824 se zámek dostal do majetku bohatých měšťanských rodin. Po roce 1945 sem byl umístěn depozitář archívu ČSAV.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Batelově

    Kostel sv. Petra a Pavla v Batelově

    Batelov, 58851

    (ve vzdálenosti 38,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Náměstí v Batelově na Jihlavsku dominuje barokní kostel svatého Petra a Pavla z období 1755-1766. V 1. polovině 19. století byl doplněn o dvojici nízkých věží v průčelí a je zdoben šesti vzácnými sochami z 80. let 19. století. Dnešní stavba byla založena pravděpodobně na místě původního kostelíku s dřevěnou věží.

  • Šelmberk

    Šelmberk

    Mladá Vožice, 39143

    (ve vzdálenosti 38,5 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zřícenina, které dominuje vysoká věž, leží asi 17 km severovýchodně dod Tábora u obce Mladá Vožice. Gotický hrad nechali založil Šelmberkové na počátku 14. století. Koncem 16. století byl hrad přestaven. Za třicetileté války byl hrad opuštěn. Na počátku 19. století nechal majitel opravit věž a udělal z ní rozhlednu. Klíč od hradu je k zapůjčení na městském úřadu. Prohlídka hradu trvá asi hodinu.

  • Františkánský klášter v Zásmukách

    Františkánský klášter v Zásmukách

    Zásmuky, 28144

    (ve vzdálenosti 39,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Františkánský klášter stojí na jihu města Zásmuky. Součástí klášterního komplexu je i kostel svatého Františka z Assisi. Františkánský klášter byl založený roku 1692. V roce 1694 byla dokončena stavba klášterního kostela a poslední úpravy kláštera samotného. Za významnou byla považována klášterní knihovna, která byla roku 1950 současně s násilným ukončením působení Františkánského řádu zcela zlikvidována. Klášterní kostel má oltář z roku 1695 - 1702. Výzdoba dalších oltářů pochází z 30. let 17. století. V klášteře je náhrobní kámen legendárního Jaroslava ze Šternberka (vlastně Zdeslava, pozdější omyl kronikářů) a rodinná hrobka Šternberků.

  • Keltské Oppidum

    Keltské Oppidum

    Nasavrky, 53825

    (ve vzdálenosti 39,6 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    U obce České Lhotice bylo objeveno první keltské sídliště městského typu, které mělo na přelomu 1. a 2. století př. n. l. kulturně a hospodářsky vysokou úroveň. U osady Hradiště bylo v prvním století před naším letopočtem vybudováno opevněné keltské sídliště. Oppidum se rozkládalo na ploše zhruba 20 ha. Archeologické nálezy potvrdily, že se jednalo o významné místo, průmyslové, kulturní, hospodářské a snad i náboženské centrum. Keltové tak byli prokazatelně prvními trvale osidlujícími osadníky v Železných horách. Dnes jsou jediným viditelným pozůstatkem po Keltském Oppidu dvojité valy a příkopy. Tyto valy byly v 19. století narušeny stavbou silnice a kostela se hřbitovem. Přesto je území jediným dosud známým keltský hradištěm ve Východních Čechách.
  • Zámek Sázava (Sázavský klášter)

    Zámek Sázava (Sázavský klášter)

    Zámecká 1, Sázava, 28506

    (ve vzdálenosti 39,8 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Národní kulturní památka. Zámek leží při pravém břehu řeky Sázavy. Původně se jednalo o klášter, který byl založen kolem roku 1032 poustevníkem Prokopem, za vydatné podpory knížete Oldřicha. Tak to alespoň líčí legendy o sv. Prokopovi. Pro klášterní řád byla přijata benediktínská řehole, používala však slovanskou liturgii. Klášter se brzy stal významným centrem slovanské vzdělanosti a kultury. Měl silnou vazbu na východní Evropu. V první polovině 12.stol. byl areál kláštera přestavěn románsky a v roce 1305 goticky. Z té doby pochází kapitulní síň. Je to nejpozoruhodnější část gotické stavby jak po stránce architektonické tak i v umělecké výzdobě stěn. V 70. letech 14.stol. začala velkolepá přestavba. Práce se však vlekly a přerušily je husitské války. Ze zamýšleného kostela zůstalo jen torzo. V roce 1785 byl klášter zrušen a přešel do soukromých rukou. Jeden z majitelů Jan z Neuberku upravil klášter na zámek ve stylu novorenesance. Přistavěl věž s terasou, upravil interiéry a vytvořil pohodlné zámecké bydlení. Zámek je přístupný veřejnosti. Nachází se v obci Sázava - místní část Černé Budy.
  • Zámek Nasavrky

    Zámek Nasavrky

    Nasavrky, 53825

    (ve vzdálenosti 39,8 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Renesanční zámek v Nasavrkách byl v 90-tých letech nově rekonstruován. V přízemí se nachází romantická obřadní síň a kancelář Informačního centra a cestovní kanceláře. První patro slouží od roku 2004 expozici "Po stopách Keltů", přístupná celoročně s průvodcem od pondělí do pátku, v letní sezóně každý den. Výstava může sloužit i jako doplňující látka k učivu dějepisu, je vhodná pro celé rodiny i všechny věkové kategorie. Ve druhém patře zámku se konají po celý rok koncerty a výstavy. Nejznámější z nich jsou prázdninové: "Nasavrcká paleta" a "Nasavrcké hudební léto". Vánoční výstavy a Adventní koncerty se také těší vysoké návštěvnosti. Zámek se nachází na dolním konci náměstí vedle kostela. V informačním centru si můžete zakoupit suvenýry z Nasavrk i s keltskou tématikou, turistickou známku, pohledy, mapy a jiné. Pracovníci IC Vám poradí a doporučí zajímavá místa v okolí, navedou Vás na naučné turistické a cyklistické stezky.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Zásmukách

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Zásmukách

    Zásmuky, 28144

    (ve vzdálenosti 40,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí západně od náměstí ve městě Zásmuky v okrese Kolín. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1900 - 1903 na místě barokního kostela, vzniklého přestavěním románské kaple z roku 1352. Vnitřní výzdoba kostela pochází z dílny pana Buška ze Sychrova. Za pozornost stojí i křtitelnice v tomto kostele. V blízkém okolí kostela se nachází zámek a asi kilometr jihovýchodním směrem je Františkánský klášter a kostelem Svatého Františka z Assisi. Mariánské sousoší stojící u jižního průčelí kostela, vytesané z pískovce, je z roku 1700.

  • Zámek Zásmuky

    Zámek Zásmuky

    Zásmuky, 28144

    (ve vzdálenosti 40,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Barokní zámek stojí na západní straně náměstí v městečku Zásmuky na Kolínsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrový trojkřídlý objekt, který doplňuje štíhlá hranolová věž v severovýchodním koutě nádvoří, čtvrtou stranu nádvoří uzavírá nižší spojovací křídlo. Od náměstí je zámek oddělen vstupním patrovým křídlem hospodářského dvora s vysokou čtyřpatrovou hranolovou věží nad průjezdem. Hlavní portál zdobí šternberský znak. Ve východně položeném zámeckém parku je barokní pavilón, který byl upraven jako grotta se štukovou výzdobou.

    Zámek v Zásmukách je postavený na západní straně náměstí, na místě staré tvrze, vzniklé v 15. století. Postupně byl upravován podle stále se měnící funkce. Koncem 16. století (od roku 1583) vlastnili zásmucké panství i městečko Vchynští z Vchynic a z Tetova. Od roku 1637 až do našich dob Šternberkové. Šternberkové drželi městečko až do zrušení poddanství. Od Leopolda I. (1669) a Františka I. (1830) dostali Zásmučtí privilegia na výroční a týdenní trhy. Majitelé panství sídlili na zámku. Hlavní budova pochází ze 17. století. Vedlejšímu domu se říká "Starý zámek". Nad vjezdem je vystavěna čtyřhranná věž, která je ozdobená tesaným znakem Šternberků. Dnešní majitelkou zámku a celého zámeckého komplexu je Franziska Diana Šternbergová Phipps. V současné době je sanována hlavní budova, která byla vrácena restitučním řízením s porušenými obvodovými zdmi.

  • Zámek Heřmanův Městec

    Zámek Heřmanův Městec

    Heřmanův Městec, 53803

    (ve vzdálenosti 40,3 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Rozsáhlý zámek se nachází ve městě Heřmanův Městec na Chrudimsku v Pardubickém kraji. V 16. století byla původní tvrz přestavěna na renesanční zámek. Kolem roku 1630 nechal Jan Berka z Dubé zámecký objekt rozšířit. Za Šporků následovaly barokní a klasicistní úpravy. Od roku 1828 patřil zámek Kinským. Od roku 1952 je v zámku umístěn domov důchodců hlavního města Prahy.

    Zámek je patrový objekt s poměrně složitým půdorysem a novobarokním členěním fasád. U severozápadního nároží se tyčí vysoká šestiboká novogotická věž z roku 1850, nad vstupním rizalitem je trojúhelníkový štít se znakem Kinských. Na zámek navazuje rozlehlý park, přecházející volně v lesopark.

  • Kostel sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci

    Kostel sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci

    Heřmanův Městec, 53803

    (ve vzdálenosti 40,3 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Na náměstí Míru, větším ze dvou heřmanoměsteckých náměstí stojí barokní kostel sv. Baroloměje z let 1756-61 (architekt F. Jedlička). Již dříve zde stála gotická svatyně, ale ta podlehla roku 1740 požáru a její zbytky nalezneme pouze v základech vysoké hranolové věže. Vprostřed konkávně projmuté západní průčelí s polygonálními nárožími je mohutnou římsou odděleno od štítu s dominující sochou sv. Bartoloměje v nice a sochami alegorie Víry, Naděje a Lásky na křídlech. Kostel je jednolodní, zaklenutý třemi plackami, s půlkruhovým presbytářem s konchou.

    Uvnitř nalezneme cenné nástropní malby, gotickou křtitelnici a hrobku Žerotínů s rakvemi ze 16. století. Většina další části mobiliáře pochází ze 60. let 18. století.

  • Zámek Jemniště

    Zámek Jemniště

    Postupice, 25701

    (ve vzdálenosti 40,5 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek Jemniště nebyl postaven jako opevněná pevnost, nýbrž jako venkovská vila, sloužící převážně pro pohodlí majitele. Neví se přesně, kdy byl zámek postaven, ale první doložené zprávy se datují do roku 1381, kdy zámek vlastnil Beneš z Cimburka. 1724 dal jeho tehdejší majitel vystavět na nedalekém vršku zámek nový. Jemniště, roku 1754 vyhořelo a postoupilo kompletní přestavbu. Barokní zahrada přilehlá k zámku byla na přelomu 18. a 19. století přeměněna na anglický romantický park. Po ne příliš obohacené historii v období 2. světové války a v průběhu komunistického režimu, se zámek opět dostal k původnímu majiteli. Dnes zámek slouží jako historická památka k prohlédnutí, ale i jako hotel.
  • Zámek Rudolec

    Zámek Rudolec

    Rudolec, 81092

    (ve vzdálenosti 40,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek Rudolec stojí uprostřed stejnojmenné vsi, dříve nazývané Německý Rudolec, nacházející se v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlá patrová budova, uzavírající pravidelné nádvoří, na severní a západní straně s arkádami. Část severního křídla tvoří budova bývalé tvrze. Zámek není veřejnosti přístupný.

    V 15. století vybudovali Šabartové z Rudolce tvrz, kterou nechal Jan Chroustenský z Malovar ve 2. polovině 16. století přestavět na renesanční zámek. V rámci pobělohorských konfiskací získali zámek v roce 1623 Collaltové, kteří zůstali jeho majiteli až do roku 1945. Collaltové objekt proměnili na obydlí hospodářských úředníků a zčásti i na hospodářskou budovu. Přesto jej průběžně udržovali. V letech 1734 – 1735 byl zámek barokně upraven, interiéry v 1. patře dostaly štukovou výzdobu, přibyla kaple sv. Anny a před vstupním průčelím hranolová věž. Po roce 1945 sloužily zámecké budovy jako sklad, později jako rekreační podnikové středisko. Nyní je zámek soukromým majetkem a při úpravách na ozdravné zařízení byl památkově obnoven a modernizován.

  • Zámek Zdechovice

    Zámek Zdechovice

    Zdechovice 96, Zdechovice, 53311

    (ve vzdálenosti 41,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Novoklasicistní zámek v jádře barokní se skrytými arkádami. Čtyřkřídlý, třídpodlažní. Od roku 1956 do roku 1990 v držení armád.

    Ve zdejší obci stál odedávna zámek. Původně to byla jen tvrz, potom dřevěný zámek. V roce 1803 úplně vyhořel. Nový zámek byl vystaven hrabětem Karlem z Paarů. V letech 1951 - 53 sloužil zámek k ubytování horníků z Chvaletic. V roce 1953 se do zámku stěhuje vojenská posádka. Zámek stále prochází opravami a rovněž zámecký park.

  • Zámek Ostředek

    Zámek Ostředek

    Ostředek, 80197

    (ve vzdálenosti 41,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    V západní části stejnojmenné vsi najdeme barokní zámek ze začátku 18.stol.. V roce 1739 byla přistavěna k západnímu průčelí objektu barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla v roce 1765 upravena a bohatě vyzdobena. Nad vstupním portálem kaple je vsazena kamenná kartuš s tesanými znaky tří majitelů zámku v 18. stol.(jezuité, Mladotové ze Solopysk, Puteanové). V průběhu 19.stol. vlastnilo zámek několik majitelů, až jej v roce 1844 zakoupil pražský advokát a národní buditel dr. Václav Červinka. Po roce 1945 připadl objekt státu. Dne 21.února 1846 se na zámku narodil básník Svatopluk Čech, jeho otec František Jaroslav Čech byl na Ostředku správcem. Návštěvníci si mohou prohlédnout rodnou světničku Svatopluka Čecha se stálou expozicí o životě a díle. Součástí areálu je zámecký park.

  • Zřícenina Rabštejn u Chrudimi

    Zřícenina Rabštejn u Chrudimi

    Rabštejnská Lhota, 82129

    (ve vzdálenosti 41,3 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zřícenina hradu Rabštejn, nazývaného také Rabštejnek, stojí na nevýrazné skalce poblíž Rabštejnské Lhoty na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Hrad se skládal z věže čtvercového půdorysu, paláce a hradeb, které obě stavby spojovaly. Severní hradba byla zesílena okrouhlou baštou. Dochovala se část obvodového zdiva paláce, torzo věže a bašty. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl vybudován v 1. polovině 14. století, poprvé se hrad připomíná v roce 1390, kdy byl majetkem Matyáše z Rabštejna. Kolem poloviny 16. století hrad zpustl. Ve 2. polovině 19. století nechal kníže František Josef Auersperk romanticky upravit zbytky hradního paláce, i tento nový hradní areál však zpustl, zřítilo se zastřešení a objekt se změnil v romantickou zříceninu.

  • Zámek Třešť

    Zámek Třešť

    Třešť, 58901

    (ve vzdálenosti 41,8 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Rozsáhlý zámek se nachází ve městě Třešť na Jihlavsku v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s arkádovým nádvořím, na nárožích jsou hranolové věže, nad vstupním průčelím je další věž. Na zámku je kongresový, hudební a společenský sál, restaurace a hotelové zařízení.

    Tvrz, kterou vybudovali na přelomu 15. a 16. století Vencelíkové z Vrchovišť, byla v 80. letech 16. století přestavěna na renesanční zámek. Za Herbersteinů byl zámek ve 2. polovině 17. století přebudován na reprezentační barokní sídlo s místnostmi zdobenými štukaturou a malbami. V roce 1860 pak Sternbachové zámek částečně pseudorenesančně upravili a nechali rozšířit zámecký park. Dnes patří nově zrekonstruovaný zámek i s parkem Akademii věd ČR a je zde zřízeno také ubytovací zařízení.

  • Zámek Choltice

    Zámek Choltice

    Choltice, 53361

    (ve vzdálenosti 42,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek najdeme 7 km od Přelouče. Na místě původní gotické tvrze stál v 16.stol. renesanční zámek, který během let podlehl zkáze. V roce 1695 byl nahrazen barokní stavbou. K nejcennější části objektu patří raně barokní kaple sv. Romedia s pozoruhodnou štukovou výzdobou od A. Nuvolaneho. V kopuli kaple si můžeme prohlédnout šestnáct obrazů osob ze Starého zákona a mezi polosloupy deset obrazů s výjevy ze života sv. Romedia , ve spodní části dva velké čtvercové obrazy, rovněž ze života sv. Romedia. Výzdoba kaple se dochovala v původním stavu až do dnešního dne, čas se tu zastavil koncem 17. století. Na zámku má sídlo vlastivědné muzeum, jehož sbírky obsahují pravěké nálezy, hudební nástroje a barokní lékárnu. K slavným Choltickým rodákům patří malíř J.V. Hellich a básník B. Jelínek. Součástí zámku je park a obora.

  • Hrad Janštejn

    Hrad Janštejn

    Horní Dubenky, 58852

    (ve vzdálenosti 42,3 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zřícenina hradu Janštejn leží uprostřed lesů na návrší severovýchodně od Horních Dubenek poblíž historické hranice mezi Čechami a Moravou. Janštejn se nachází na Jihlavsku v kraji Vysočina. Z hradu zůstaly zachovány části valů a příkopů, na předhradí skromné zbytky hradební zdi, v hradním jádru spodní část válcové věže, zbytek hradby a prohlubně na místě paláce. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad bergfritového typu založili v 1. polovině 14. století páni z Březnice. V roce 1358 hrad získal markrabě Jan Jindřich. Hrad zanikl zřejmě za husitských válek, možná v roce 1423.

  • Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně

    Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně

    Kolín, 28001

    (ve vzdálenosti 42,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Historickému centru Kolína dominuje chrám sv. Bartoloměje, který je ve své dnešní podobě výsledkem několika staletí stavebního vývoje. Počátky jedné z nejhodnotnějších sakrálních staveb u nás sahají do doby románské, snad ještě do předkolonizačního období, pro které je v prostoru dnešního chrámu archeologicky doloženo osídlení.

    Starší románskou stavbu nahradil ve 13. století trojlodní síňový kostel, jehož hmota se kromě trojdílného závěru dochovala dodnes. Původní závěr kostela připomínají pouze zachované válcové přípory.

    V souvislosti se založením města králem Přemyslem Otakarem II. započala po roce 1250 i stavba nového kostela.  V roce 1349 zachvátil Kolín velký požár, který velmi vážně poničil i kostel sv. Bartoloměje, především jeho východní část. Císař Karel IV. pověřil opravou a přestavbou chrámu svého dvorního stavitele Petra Parléře. Parléř začal 20. ledna 1360 budovat nový presbytář. Parléřův 33 m vysoký chór s věncem šesti kaplí a ochozem má katedrální dispozici a zvenčí je podpírán kamenicky zdobenými opěráky.  V interiéru se zachovala řada cenných uměleckých děl, mezi nimiž vyniká Parléřovo sanktuarium z doby kolem roku 1370, čtyři původní gotické okenní vitráže z konce 14. století, cínová křtitelnice z roku 1495 či množství umělecky cenných kamenných náhrobků, z nichž nejstarší jsou románské. V roce 1886 byl vybudován nový, vyšší západní štít završený kamenným křížem. Větší a důkladnější obnova chrámu byla provedena až v letech 1904 – 1910 podle plánů Josefa Mockera a pod vedením Ludvíka Láblera.

    Dne 15. března 1945 byla budova arciděkanství, která se nachází v těsné blízkosti chrámu, zasažena leteckou bombou a tlak vzduchu zničil střechu a třináct oken severní strany kostela sv. Bartoloměje. Ještě téhož roku byla opravena tři okna presbytáře, ostatní byla provizorně zasklena. Zbývající okna byla opravena až v letech 1964 – 1975. V roce 1981 bylo v souvislosti s opravou všech chrámových střech a obnovou podlahy presbytáře nově osazeno poslední okno zničené náletem. Budova barokní kostnice stojící na jižní straně chrámu byla rekonstruována roku 1975.

    V roce 1995 byl kolínský chrám sv. Bartoloměje prohlášen národní kulturní památkou.

  • Zřícenina Strádov

    Zřícenina Strádov

    Slatiňany, 53821

    (ve vzdálenosti 42,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zřícenina hradu se nachází na skalnatém ostrohu nad pravým břehem Chrudimky cca 5 km jižně od Slatiňan. První nepřímá zpráva o hradu je z roku 1374. Hrad s půdorysem lichoběžníku byl ze severní a západní strany chráněn skalnatým svahem. Z ostatních stran byl obehnán silným opevněným. První doložená zmínka je až z roku 1438. O zpustlém hradu je poslední zpráva z roku 1595. Dnes můžete z hradu vidět pouze část sklepa a obvodové zdi.
  • Vodní nádrž Křižanovice - Práčov

    Vodní nádrž Křižanovice - Práčov

    Křižanovice, 82109

    (ve vzdálenosti 42,5 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Přehradní nádrž Křižanovice je součástí vodního díla Křižanovice - Práčov postaveného v letech 1948 až 1953 na toku řeky Chrudimky, jižním směrem od stejnojmenné obce Křižanovice. Přehradní nádrž byla postavena jako rezervoár vody pro Pardubický region a pro výrobu elektrické energie. Jednotlivé přehradní nádrže jsou nedaleko od sebe a tím tvoří jeden celek. Křižanovická přehrada je větší částí vodního díla a má 28,5 metrů vysokou hráz. Přehradní hráz je dlouhá 137 metrů a dosahuje šířky 6,6 metrů. Přehradní nádrž Práčov slouží jako vyrovnávací. Po jižním a východním břehu vodní nádrže vedou značené turistické trasy a cyklostezky. Podél východního břehu přehrady vede část značené Keltské naučné stezky. Severovýchodním směrem od Křižanovické přehrady se nachází chráněné území přírodní rezervace Krkanka, které chrání malebné údolí tudy protékající řeky Chrudimky a můžeme tu vidět zajímavé žulové skalní útvary.

  • Obec Stolany

    Obec Stolany

    Chrudim, 53701

    (ve vzdálenosti 42,5 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel sv. Mikuláše
  • Židovská čtvrť v Kolíně

    Židovská čtvrť v Kolíně

    Kolín, 28001

    (ve vzdálenosti 42,5 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Z původní židovské čtvrti Kolína se zachovalo několik architektonicky významných budov v ulicích Karolíny Světlé a Na Hradbách. Jde převážně o pozdně barokní městské domy, přestavěné později ve stylu empíru. V areálu židovské školy stojí pozdně renesanční synagoga s barokními prvky. Na nedalekém hřbitově můžete spatřit náhrobky, z nichž nejstarší byly vytesány v 15. století.

  • Kolínská radnice

    Kolínská radnice

    Karlovo náměstí 78, Kolín, 28001

    (ve vzdálenosti 42,5 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    V severozápadním nároží Karlova náměstí v Kolíně stojí budova radnice postavená již koncem 13. století. V tom období se ovšem jednalo o "běžný" měšťanský dům a dnešnímu účelu začala sloužit až ve století 15. Současná podoba pochází z roku 1887, kdy byla provedena novorenesanční přestavba pod vedením J. Vejrycha. Průčelí tak zdobí nízká atika, uprostřed věž s ochozem a lucernou a sedlová střecha je po stranách zakončena volutovými štíty. Malby na fasádě jsou dílem A. Liebschera. V budově sídlí městský úřad města Kolína.

  • Zámek Kamenice nad Lipou

    Zámek Kamenice nad Lipou

    Kamenice nad Lipou, 39470

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zámek Kamenice nad Lipou stojí na místě původního gotického hradu ze 13.století. Za vrchnosti Jana Malovce v letech 1580-1583 došlo k přestavbě gotického hradu na renesančí zámek. Současná podoba nádvoří a paláce vychází z původních dispozic, k hradbám byly navenek přistavěny prostorné místnosti a vystavěny dvě patra arkád. Jedno patro arkád bylo zazděno za vlastnictví Geymüllerů. V letech 1839 - 1842 byla v jednom z křídel zámku zřízena dílna na kamplování vlny, v letech 1946-1998 sloužil zámek jako dětská ozdravovna a od roku 1998 je zámek ve správě Uměleckoprůmyslového muzea Praha. Je zde možné navštívit expozici uměleckého kovářství, kde se v několika sálech můžete seznámit s tvorbou minulou i současnou. V každém sále je také umístěn interaktivní program, který každému umožňuje vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel, i uvést do pohybu kovaného draka. Další část expozice tvoří hračky ze sbírek UPM, ve výstavních prostorách UPM můžete zhlédnout výstavu Minulost a budoucnost o historii zámku a města Kamenice nad Lipou, v podzemí zámku vystavuje sklářská výtvarnice a sochařka Alena Matějková monumentální objekt Cesta. Jeho pojetím blízkým archaické architektuře se přiblížila atmosféře dávných rituálů, keltskému směřování ke zdroji života — světlu. V jižním křídle zámku sídlí Městské muzeum Kamenice nad Lipou.

  • Doubkov

    Doubkov

    Brtnice, 58832

    (ve vzdálenosti 44,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Doubkov je zaniklá vesnice v chráněném údolí říčky Brtničky mezi Přímělkovem a Brtnicí. V současnosti stojí budovy zaniklého mlýna, je zřetelný náhon a další detaily technologie. Na protějším svahu jsou zbytky dalších zaniklých stavení. V okolí krásné lesy a nad řekou skalní stěny.

  • Zřícenina Žumberk

    Zřícenina Žumberk

    Žumberk, 53836

    (ve vzdálenosti 44,8 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Zřícenina hradu Žumberk stojí na ostrohu ve stejnojmenné obci na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Z hradu se dodnes dochovala část vnějšího obvodového zdiva paláce a zdí hradeb a dále malé zbytky sgrafitové výzdoby. Hradní zříceniny jsou volně přístupné

    Hrad vznikl zřejmě na konci 13. století, poprvé se hrad uvádí v roce 1318. Ve 2. polovině 16. století nechal hrad renesančně přestavět Václav Záruba z Hustířan. Zárubové hrad vlastnili až do roku 1694. Hrad zpustl teprve během 18. století.

  • Zámek Komorní Hrádek

    Zámek Komorní Hrádek

    Chocerady, 25724

    (ve vzdálenosti 45,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Původně se hrádek nazýval Veselé a byl postaven jako nástupce hradu Čejchanova, který byl pro nevýhodnou polohu dobyt a jeho zbytky můžeme najít cca 200m pod zámkem. Komorní Hrádek postavil roku 1412 vyšehradský purkrabí Racek Kobyla z Dvorců. Za poděbradských válek byl hrad poničen a jako pustý prodán Jaroslavu ze Šelmberka a Kosti. Jaroslav byl nejvyšším komorníkem Českého království a odtud pochází i pozdější název Komorní Hrádek. Roku 1554 získal hrad Jan z Valdštejna, který ho přestavěl na renesanční zámek a v držení Valdštejnů byl až do roku 1733, kdy se dostává do držení rodu Khevenhüller-Metsch kde také zůstal až do znárodnění v roce 1945. Poté byl předán do užívání armády a vojskům ministerstva vnitra a později, kromě armádní a policejní funkce, byl využíván i jako občasné sídlo vládních špiček. Tento stav trvá dodnes. V současnosti je zde školící a vzdělávací středisko ministerstva obrany. Zámek je tedy pro veřejnost přístupný pouze ve dnech otevřených dveří (září a duben - den památek). Pro zájemce o návštěvu mimo udané termíny je vhodné se předem ohlásit.
  • Zámek Slatiňany

    Zámek Slatiňany

    Slatiňany, 53821

    (ve vzdálenosti 45,2 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Na úpatí Železných hor byl v letech 1580-90 vystavěn renesanční zámek. Patrový trojkřídlý objekt postavil pro bohatého pražského měšťana Bohuslava Mazance z Frymburka stavitel Oldřich Avostalis. Koncem 18. a v 19 stol. prošel novogotickou úpravou, přistavěli věže a nové severní křídlo, které propojili chodbou s romanticky upraveným kostelem sv. Martina. V zámku je hippologické muzeum, založené v roce 1947, obsahuje přes dva tisíce exponátů zaměřených na dějiny chovu koní (obrazy, grafiky, plastiky, porcelán, gobelíny). Nechybí přehlídka postrojů a sedel pro koně. Součástí zámku je přilehlý park.

  • Památník Ležáky

    Památník Ležáky

    Miřetice, 53955

    (ve vzdálenosti 45,2 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Národní kulturní památka - pietně upravené místo slouží jako památník odboje proti fašismu. Tato bývalá kamenická osada sloužila za druhé světové války jako úkryt parašutistické skupiny Silver A s radiostanicí Libuše vyslané z Londýna. Po atentátu na říšského protektora Heydricha byla tato osada v následném teroru pro civilnímu obyvatelstvu dne 24.6.1942 vypálena a domy byly srovnány se zemí. Dospělí byli eskortováni do Pardubic kde byli v Zámečku zastřeleni. Část dětí byla odvlečeny do Německa na převýchovu, zbytek dětí do plynových komor konncentračních táborů.
  • Hrad Roštejn

    Hrad Roštejn

    Doupě 1, Doupě, 80725

    (ve vzdálenosti 45,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Hrad se nachází v lesích asi 30 km jihozápadně od Jihlavy. Jeho dominantou je vysoká sedmiboká věž. Byl vystavěn v gotickém slohu na počátku 14. století. Později mu bylo přistavěno předhradí, které zničili husité. V 16. století byl upraven na lovecké sídlo. Nyní je neobydlený.
  • Kočičí hrádek

    Kočičí hrádek

    T.G.Masaryka 36, Slatiňany, 53821

    (ve vzdálenosti 45,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Miniatura hrádku v romantickém stylu, který nechala postavit v 19. století kněžna Vilemína Auerspergová na hraní svým dětem a jež nese poetický název "Kočičí hrádek". Dodnes slouží jako cíl procházek rodin s dětmi. V blízkosti je výletní restaurace Monaco. V okolí můžete navštívit Státní zámek Slatiňany, hřebčín, pískovcové skály, Kochánovické rybníky, atd.
  • Tvrz Kamenice

    Tvrz Kamenice

    Kamenice, 58823

    (ve vzdálenosti 45,5 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Pěkná tvrz se nachází uprostřed obce Kamenice na Jihlavsku v kraji Vysočina. Tvrz je zčásti patrová a zčásti přízemní stavba s renesančními sgrafity a erby na omítce a kamennými ostěními oken a dveří; část vlevo od hlavního vchodu je zbytek původního gotického věžovitého objektu s klenutou síní.

    V polovině 14. století vznikla gotická obytná věž, ke které bylo v 1. polovině 16. století přistavěno renesanční křídlo. Ve 2. polovině 16. století byl celý areál tvrze upraven na byt úředníka a hospodářskou budovu. V 70. letech minulého století byla tvrz rekonstruována pro kulturní potřeby obce.

  • Hrad Rokštejn

    Hrad Rokštejn

    Luka nad Jihlavou, 58822

    (ve vzdálenosti 45,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Nachází se asi 8 km od Brtnice. Dnes je z hradu z 15. století možné spatřit hradební věž a zbytky zdí budov.

  • Návrší Vrchlického Slatiňany

    Návrší Vrchlického Slatiňany

    T.G.Masaryka 36, Slatiňany, 53821

    (ve vzdálenosti 45,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Návrší Vrchlického se rozprostírá nad třešňovým sadem s pamětní deskou od O. Spaniela, která připomíná opakovaný pobyt Jaroslava Vrchlického v době universitních prázdnin ve Slatiňanech od roku 1890-1909. Velice zajímavý je celou svou historií také obraz Panny Marie umístěný na nedaleké křemencové skalce v kamenném podstavci. Obraz, který pochází z roku 1444 a je malován na kovové plotně, přivezla ze zbořeniště kláštera Dolní Rakousy Jeho Jasnost kněžna Gabriela z Auerspergů.
  • Brtnický zámek

    Brtnický zámek

    Brtnice, 58832

    (ve vzdálenosti 45,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Brtnický zámek získal dnešní podobu až po mnohých úpravách. Původně zde stál gotický hrad z 15. století, ten byl koncem 16. století přestavěn na renesanční sídlo, které bylo dále upravováno až do 18. století, kdy získal podobu, kterou si drží dodnes. Na zámku se nachází sál s bohatou štukovou výzdobou a plátna zachycující návštěvy habsburských císařů v Brtnici.
  • Zámek a hřebčín Kladruby

    Zámek a hřebčín Kladruby

    Kladruby nad Labem, 53314

    (ve vzdálenosti 46,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Původně renesanční zámek, byl založen císařem Maxmiliánem II. ve 2. pol. 16. století i s hřebčínem. Kostel je dnes pseudorenesanční z roku 1859. ¨ Za shlédnutí stojé křížové hřebínkové klenby, či vzácné mozaikové obrazy z některého ze zrušených kostelů Evropy. Široké okolí protkané alejemi tvoří velké parkové výběhy. Nachází se zde nejstarší hřebčín na světě, založený roku 1552, povýšen na dvorní hřebčín roku 1579 císařem Rudolfem II. Starokladrubský kůň - jediná rasa koní vzniklá pro ceremoniální účely panovnických dvorů, splňující nejvyšší nároky pro kočárové koně. Hřebčín je od roku 1995 vyhlášen státní kulturní památkou. Od roku 2002 národní kulturní památkou.

  • Zřícenina Rabštejnek

    Zřícenina Rabštejnek

    Chrudim, 53701

    (ve vzdálenosti 46,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Rabštejnek, dříve Rabštejnek, byl postaven roku 1450. Zříceninu najdeme na skalnatém vrchu 6 km jihozápadně od Chrudimi. Z března 1360 jsou první nedoložené zmínky o hrady. Doložené podklady o vzniku jsou až z konce 14. století. Na počátku 19. století byl již velmi zchátrán a stály z něj jen nevysoké zdi. V druhé polovině 19. století byl hrad přestaven v romantickém slohu. Po druhé světové válce byl hrad zestátněn a jeho péči převzal Krajský památkový ústav, který se o něj, lae příliš nestaral, odstěhoval veškerý nábytek a hrad nechal zpustnout, tudíž je dnes hrad už pouze chátrající zříceninou. Hrad je dnes uváděn jako zřícenina a je volně přístupný. Další doplňující informace získáte na této adrese
  • Zámek Žirovnice

    Zámek Žirovnice

    Branka 1, Žirovnice 394 68, Žirovnice, 39468

    (ve vzdálenosti 46,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Původně gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. Mezi jeho první majitele patřili na počátku 14. století páni z Hradce, později páni z Ústí. Od roku 1485 přešla Žirovnice pod panství kutnohorského rodu Vencelíků z Vrchovišť, kteří nechali celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které patří dodnes k jedinečným historickým kulturním památkám. Z erbu Vencelíků byl převzat i nynější městský znak - stříbrný jednorožec v modrém poli.

    V polovině 16. století získali žirovnické panství do svého majetku páni z Hradce. Ti pozvali odborníky, kteří se na jejich pozemcích pokoušeli najít ložiska vápence. Jejich snaha však byla marná, stejně jako všechny pokusy o dolování stříbra. Základní obživou obyvatel bylo zemědělství, rozvíjela se také řemesla, zejména hrnčířství, pivovarnictví, výroba cihel a různé druhy textilní výroby.

    V období třicetileté války byl celý kraj sužován císařskými i švédskými vojsky, město zpustošeno, značné škody utrpěl i zámek.

    Od konce 17. století vlastnili žirovnické panství Šternberkové, kteří se rozhodli zpustlý zámek obnovit. Ubourány byly zbytky poškozeného druhého poschodí, postaveno nové západní křídlo, zámek ztratil charakter pevnosti. Šternberkové také nechali barokně přestavět původní gotický kostel a přispívali i na opravy venkovských kostelů a kaplí, o čemž svědčí jejich znak - osmicípá hvězda - na těchto stavbách.

    V roce 1910 odkoupilo celé panství od Šternberků město. Zámek však v roce 1964 vyhořel. Celková rekonstrukce objektu byla ukončena v roce 1992. Zámecké nádvoří i vnitřní prostory zámku jsou využívány při řadě kulturních akcí.

    Zámek je veřejnosti přístupný. Otevírací doba květen-září, denně kromě pondělí od 9,00 do 16,00 Parkoviště pro osobní automobily a autobusy -100m Restaurace – 100m

    V gotické části je unikátní fresková výzdoba z konce 15. století. Součástí expozice je muzeum perleti a galerie moderního umění. Možnost vyhlídky na okolí je ze zámecké věže.

  • Kaple Panny Marie Pomocné v Kouřimi

    Kaple Panny Marie Pomocné v Kouřimi

    Kouřim, 28161

    (ve vzdálenosti 46,3 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kaple se nachází na území města Kouřimi, při křižovatce silnice č. 334 z Kutné Hory na silnici na obec Bulánka, jihozápadním směrem od kostela sv. Štěpána. Kaple P. Marie Pomocné byla postavena roku 1727 opatem sedleckého kláštera Otou Hradeckým na památku pěti mnichů cisterciáků, upálených roku 1421 na tomto místě husity. Je to neobyčejně hodnotná stavba, která je dílem nejprosnulejšího architekta středověkého baroka J. B. Santiniho. Nad výraznou korunní římsou stavba vrcholí zvonovitou kopulí s pěti vikýři, kterou završuje drobná pětiboká lucerna s křížem, na němž se opět setkáváme se symbolickým motivem pěti hvězd. Kaple byla založena na symbolickém půdorysu pravidelného pětiúhelníku. Kaple je nedávno zrekonstruovaná.

  • Městské opevnění Kouřim

    Městské opevnění Kouřim

    Kouřim, 28161

    (ve vzdálenosti 46,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Městské opevnění v Kouřimi je rozlehlé opevnění budované od 13. do 16. století na obranu středověkého města. Opevnění bylo v roce 1995 vyhlášeno Národní kulturní památkou. Opevnění tvořilo vnitřní pás hradeb s plnými věžemi a vnější hradby. Vnitřní hradby byly vystavěny ve druhé polovině 13. století. Tvořil je 14 metrů široký parkán s polokruhovými pozdně gotické baštami z druhé poloviny 15. století. Vnější zeď byla ještě chráněna hlubokými příkopy a mohutným valem. Po třicetileté válce hradby a bašty zpustly a bohužel nebyly obnoveny, ale i přes to se ve městě dochovaly rozsáhlé úseky vnějšího opevnění. Nejdelší celistvé opevnění je na severní straně a je nejdelší celistvé dochované opevnění u nás, dosahuje délky 1250 metrů. Vstup do města zajišťovaly čtyři brány a to Kolínská, Pražská, Malotická a Olešecká. V 17. století byly provedeny nejnutnější opravy městských bran a do dnešních dnů se dochovala pouze Pražská brána. Zbylé tři brány byly zbořeny v 19. století. Z Kolínské brány je pouze zřícenina a bývalou bránu připomíná pouze pamětní deska. Pražská brána je gotická dvoupatrová věž. V prostoru mezi hradbami byly již od poloviny 16. století zakládány zahrady. V tomto místě dnes najdeme městský park Na Hradbách jež byl založen ve 30. letech 20. století.
  • Kostel sv. Štěpána a Zvonice v Kouřimi

    Kostel sv. Štěpána a Zvonice v Kouřimi

    Kouřim, 28161

    (ve vzdálenosti 46,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel sv. Štěpána je dominantou kouřimského náměstí. Byl postaven v polovině 13. století a patří k nejhodnotnějším raně gotickým památkám středoevropského stavitelství. Součástí kostela je unikátní kaple s nástěnnými malbami z počátku 15.století. Zvonice - renesanční stavba postavená v roce 1525. Její největší zajímavostí je způsob zavěšení zvonů - srdcem vzhůru - tento způsob najdete pouze v Kouřimi a Rovensku pod Troskami.

  • Nová radnice v Chrudimi

    Nová radnice v Chrudimi

    Chrudim, 53701

    (ve vzdálenosti 46,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Nová radnice je sídlem městského úřadu města Chrudim. Dnešní podobu získal dům roku 1883 díky stavitelům Josefovi a Františkovi Staňkovým. Původně dva domy spojili v jeden. Radnice měla spoustu majitelů, vystřídala spoustu funkcí od kupeckého obchodu přes všeobecnou nemocnici až po dnešní funkci, již od roku 1850 zastává, městský úřad.

  • Stará radnice v Chrudimi

    Stará radnice v Chrudimi

    Chrudim, 53701

    (ve vzdálenosti 46,7 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Starou Chrudimskou radnici naleznete přímo v jejím historickém centru na Resselově náměstí. Poznáte jí podle znaku svaté říše římské nesoucí na sobě znak Českého království. Budova byla postavena již v husitské době. Radnice se může pyšnit mohutnými sklepy, které dříve obsahovaly městský archiv s privilegii měst. Na počátku 18. století prodělala stavba rozsáhlou barokní rekonstrukci.

    Původní a možná i dnešní smysl staré radnice je vepsán na fasádě latinskými slovy, které v překladu znamenají: „Tento dům nenávidí nepravost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, vzdává úctu počestným lidem.“ Na radnici proběhly úpravy ještě jednou a to té, co v roce 1806 vyhořela. Posledními zásahy, do vzhledu radnice, byly přidání soch po stranách radniční věže a zasazení věžních hodin. Stará radnice svým barokním průčelí přitahuje nejedno oko zvědavého turisty. Přijďte se podívat na unikátní stavbu s mnohými tajivými prvky, např.: znak říše římské, sochy od sochaře Devotyho a mnohé další.

  • Chrám Nanebevzetí panny Marie v Chrudimi

    Chrám Nanebevzetí panny Marie v Chrudimi

    Chrudim, 53701

    (ve vzdálenosti 46,8 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel Nanebevzetí panny Marie má velmi pestrou a ne příliš šťastnou minulost. I přesto je to jedna z nejhonosnějších staveb v Chrudimi. Kostel byl pravděpodobně postaven již před vznikem města Chrudimi. Vnější podoba se během staletí výrazně měnila. Kostel prošel rozsáhlými přestavbami dvou věží, které jsou jeho hlavní dominantou. Přestavba, která vedla k nynější podobě kostela se ujal František Schmoranzovi. Návštěvu této honosné památky si určitě nenechte ujít. Kostel postihly za několik století všelijaké pohromy, od uhození blesku přes požár až po propadnutí stropů. I přesto tu stojí a honosně vzhlíží nad Chrudimí. Další doplňující informace získáte na této adrese

  • Zřícenina kláštera Minoritů

    Zřícenina kláštera Minoritů

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 46,9 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Minoritský klášter založil v letech 1243 - 1247 staroboleslavský probošt Tobiáš z Benešova (+1261), jeden ze synů Beneše z Benešova, jenž je považován za prvního doloženého předka zdejšího rodu. Klášter byl vypálen husity v roce 1420. Archeologický výzkum z roku 1941 se soustředil na bezprostřední okolí závěru presbytáře klášterního kostela, pocházejícího z poslední třetiny 14. století. Severně od stávajícího presbytáře byly odkryty základy původního kostela ze 13. století, sakristie a vedle ní schody, západně od nich pak nejspíše kapitulní síň.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Chýnově

    Kostel Nejsvětější Trojice v Chýnově

    Zámecká 6, Chýnov, 39155

    (ve vzdálenosti 47,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Původní gotická jednolodní stavba z pol. 14. stol. byla přestavěna v 2. polovině 17. stol. do raně barokního stylu. Kostelní věž byla dobudována v roce 1727. Velmi vzácný je interiér kostela, na jehož výzdobě (oltář, kazatelna) se podílel i J. Brokof. Po domluvě je možné zajistit prohlídku.

  • Kostel sv. Mikuláše v Benešově

    Kostel sv. Mikuláše v Benešově

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 48,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel Svatého Mikuláše stojí na kopci na severovýchodě města Benešova. Jde o raně gotický kostel ze 13. století, který však nebyl dokončený podle původních plánů. Po požárech v letech 1420 a 1648 byl opakovaně přestavován. V interiéru se dochovala velmi cenná barokní výzdoba. Na jižní straně se dochoval goticky profilovaný portál, který je členěný sloupky. Na barokním hlavním oltáři je obraz madony na dřevě (kolem r. 1500). Na stěnách najdete cyklus výjevů ze života sv. Klimenta. U kostela je městský hřbitov, dosud používaný. Při kostele je zvonice.

  • Stará Dubá

    Stará Dubá

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 48,1 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Hrad je evidován jako zřícenina, avšak můžete zde spatřit zachovalý sídlištní komplex. Hrad sloužil především šlechticům, ale svým charakterem je srovnáván s hrady královskými. Hrad pochází z 13. století, kdy jej nechal vystavět Ondřej z Dubé. Hrad byl spojen s podhradním městečkem Odranec v jeden celek. Od roku 1648 je hrad popisován již jako zřícenina. Je volně přístupný a to buď přes historické městečko Odranec, nebo z Hvězdnic. Raně gotický hrad založili ve 2. polovině 13. století Benešovicové, kteří se pak psali z Dubé. Počátkem 15. století byl hrad sídlem loupeživého rytíře Jana Zúla z Ostředka, proto hrad v roce 1404 dobylo vojsko zemské hotovosti. V roce 1466, kdy byl hrad Dubá majetkem Bohuše Kostky z Postupic, hrad oblehlo a rozbořilo vojsko krále Jiřího z Poděbrad. Z této rány se hrad již nevzpamatoval, majitelé neměli o jeho obnovu zájem, a proto zůstal ve zříceninách. V roce 1525 se hrad uvádí jako pustý. Název Stará Dubá se poprvé objevuje v roce 1648. Zříceniny hradu Stará Dubá stojí na zalesněném skalnatém ostrohu na levém břehu řeky Sázavy západně od Chocerad na Benešovsku ve Středočeském kraji. Z poměrně rozsáhlého hradu vysoké kvalitativní úrovně se mnoho nedochovalo. Do dnešních dnů se zachovalo především zdivo velké budovy na bývalém hradním nádvoří, zbytky ohradní zdi, torzo hradní kaple sv. Klimenta a zadní část zdiva čtyřkřídlého paláce s okenním otvorem. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Kostel sv. Anny v Benešově

    Kostel sv. Anny v Benešově

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 48,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel sv. Anny je dominantou Masarykova náměstí v Benešově a také jedním ze symbolů města. Barokní kostel sv. Anny s kolejí piaristů byl postaven podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho v letech 1705 – 1715 (svěcen byl v roce 1710). Vystavět ho dal hrabě Karel Přehořovský z Kvasejovic a Jan Josef z Vrbty.

    V Benešově byla založena jedna z prvních středních škol řádu piaristů, která se stala centrem kultury a vzdělanosti celého kraje. V koleji byla umístěna velká knihovna, refektář a místnosti pro ubytování učitelů i studentů. V areálu je ambit a rajský dvůr se slunečními hodinami. V chodbě chrámu je instalována expozice působení piaristického řádu.

  • Hvězdárna Ondřejov

    Hvězdárna Ondřejov

    Ondřejov, 25165

    (ve vzdálenosti 49,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Na vrcholku Žalov stojí hvězdárna založena r. 1905 J. Fričem. Dnes je v hvězdárně observatoř a patří Astronomickému ústavu AVČR. V areálu hvězdárny je ve strarých secesních objektech Astronomické muzeum V Šafaříka. V nové hvězdárně je umístěn jeden z největších dalekohledů v Evropě. Hvězdárnu obklopuje park se vzácnými dřevinami.

  • Tvrz Mrač

    Tvrz Mrač

    Poříčí nad Sázavou, 80005

    (ve vzdálenosti 49,4 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    V Mrači existovala celkem tři feudální sídla. Nejstarší tvrz, ze které se dochovalo (v lese na návrší nedaleko mladší tvrze) pouze tvrziště, vznikla ve druhé polovině 13. století, druhá tvrz, která je velmi zachovalá a ve které se dosud bydlí, vznikla na konci 14. století a dále zde najdeme zámek, který byl postaven před rokem 1709. Barokní zámek však záhy zpustl-již kolem roku 1727. Dnes v areálu nalezneme: tvrziště v lese, zachovanou tvrz, zbytky zámku nedaleko tvrze. Aktivitám spojeným se pozůstatky areálu věnuje Skupina historického šermu MRAČTÍ

  • Kostel sv. Bartoloměje v Kočí

    Kostel sv. Bartoloměje v Kočí

    Kočí, 53861

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Kostel sv. Bartoloměje se nachází uprostřed vesnice Kočí, čtyři kilometry východně od Chrudimi. Spolu s dřevěnou zvonicí a krytým mostem tvoří památkově chráněný objekt. Nachází na vyvýšeném místě, které je kolem dokola obehnáno mokřinami.

    Kostel byl založen v r.1397. Zděná část odpovídá pozdně středověké době. Nad lodí kostela je dřevěný deskový strop. Nad presbytářem se dochovala křížová klenba. Gotická dřevěná pětiboká zvonice navazuje na západní stěnu kostela a končí osmihranným jehlanem. Celý povrch zvonice je pokryt šindelem až úplně k zemi. Na zvonici jsou umístěny dva zvony.

    Barokní dřevěný most, 18 m dlouhý, je chráněn sedlovou střechou pokrytou šindelem. Slouží k překlenutí mokřiny. Je tvořen na každé straně 8 oblouky, ve spodní části zdoben bedněním a při vstupu vraty. Celý most podpírají na okrajích dva pískovcové bloky a ve střední části také dva pískovcové pilíře. Historické údaje uvádějí, že byl postaven v roce 1721 a obnoven r. 1961. Majitelem je Římskokatolická církev a uživatelem Obecní úřad Kočí.

  • Hrad Choustník

    Hrad Choustník

    Choustník, 39118

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Mohutná zřícenina je situována na skalnatém vrchu 12 km od Soběslavi. Hrad byl postaven v druhé polovině 13. století v raně gotickém stylu. Choustník se stal obranou bránou do středních Čech. V 15. století byl hrad rozšířen o opevnění a o dvě střílny. Hrad byl výborně chráněn, odolal všem Husitským nájezdům. Od roku 1672 je evidován jako zřícenina. Dochovaly se mohutné hradby a obě věže. Z jedné z nich je dnes rozhledna.

  • PENČICKÉ ÚDOLÍ

    PENČICKÉ ÚDOLÍ

    Hradec 1, Jevany, 28166

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Penzion a hospůdka u Štěpánků)

    Nádherné údolí se zbytky mlýna, pily, šindelky a flokárny v na pohled nedotčené krajinné scenérii.
WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.